nucení odlišné orientace

Dobrý den, od malinka jsem měla strach z mužů. Důvod proč se ukázal až když jsem byla na vysoké škole - vybavily se vzpomínky. Bohužel tou dobou, kdy jsem to konečně začala řešit s terapeuty, začali se do mě ostatní navážet, že jsem dokázala mít vztah pouze rok s kamarádem... že ho mám ráda, ale nemiluju... že toho vůči muži zřejmě nejsem schopna. Že ač jsem byla vždycky moc krásná, s nikým jsem nebyla. Neustále mi podstrkovali, že jsem lesba, i když já i poradci víme, že můj problém je jiný. Pak mi kamarádi a známí začali vodit jen tak lesby, nebo gay páry... naznačovali mi, jak je něco takového normální. Když se ohradím, i agresivně, argumentují tím, že si vše jen namlouvám. Hrají si na mého spasitele, který mi dává možnost. Jsem z toho neuvěřitelně zoufalá. Vždy jsem měla potíže s tím, projevovat své city vůči mužům... komunikovat, seznámit se vůbec. Teď jsem pro změnu obklíčená obtěžováním stejným pohlavím a uvnitř pláču nad tím, že bych chtěla partnera a rodinu. Bludu o mé odlišné orientaci ale propadlo velké množství osob a já se nemůžu se všemi přestat stýkat. Cítím se asi jako vykastrovaný muž... když se na mě tak dívají. Někdo se mi posmívá, jiný mě lituje... Terapeuti mi neumí poradit, jak se necítit jako zvíře v kleci... a mnohdy už jsem z toho až hysterická. Děkuji za radu.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, chápu, že se v takových situacích můžete cítit velmi nepříjemně a frustrována. V tom co píšete vnímám dvě roviny. První - jak se vyrovnat se špatnou zkušeností v minulosti , překonat postupně obavy v kontaktu s muži a tím nahradit předchozí zkušenost novou. Časem pak snad dojít i ke schopnosti navázat partnerský vztah. V tom by vám pravděpodobně mohla pomoci dlouhodobá psychoterapie. Druhou rovinou pak je, jak o těchto potížích komunikovat s lidmi kolem. Vhodnou strategií leckdy bývá vytvoření neohrožující a přiměřeně obecné formulace, která (těm kdo mají zájem naslouchat a kterým to chcete svěřit) vysvětlí o co jde. Může znít např.: "..opravdu mě nepřitahují ženy, ale s chlapama je pro mě těžké komunikovat kvůli těžkým zkušenostem z minulosti .. víc o tom ale mluvit nechci..". Možná máte ve svém okolí i citlivé lidi v které můžete mít důvěru a těm můžete svěřit i více. Zvolit lze i asertivní nevysvětlující přístup "..opravdu nestojím o to, abyste mi kohokoli dohazovali, až budu chtít pomoc, tak vám řeknu..". V hledání těchto formulací a strategií vám může pomoci psychoterapie. Užitečný by pro vás mohl být i nácvik asertivní komunikace. Držím vám palce!
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Popisujete dvě těžké životní zkušenosti, jednak traumatické vzpomínky z dětství a jednak odsuzování okolím. Věřím, že je velmi těžké žít s traumatem z dětství a k tomu čelit tlaku ostatních. Popisujete, že si kamarádi hrají na Vašeho spasitele a jste z toho zoufalá. Je jen na Vás, jak žijete svůj život a okolí by to mělo respektovat. Můžete se ohradit např. "Vím, že to myslíš dobře, řeknu ti, až budu potřebovat pomoc." apod. Píšete, že "uvnitř pláčete". To znám. Nedokázala jsem dát najevo své pocity a užíraly mě zevnitř. Nakonec mě to zlomilo. Nyní se učím chránit sama sebe a umět se ozvat, když mi někdo ubližuje. Bylo by dobré, abyste na takovýto tlak nebyla sama. Pokud máte někoho blízkého, komu důvěřujete a dokážete se mu svěřit, mohlo by Vám to život ulehčit. Velmi dobrou pomocí je rada odborníka. Psychoterapii považuji za velmi důležitou součást své léčby a pomohla mi v mnohém. Také jsem v dětství zažila špatnou zkušenost s opačným pohlavím a vzpomínka se mi též objevila na prahu dospělosti. Díky své psycholožce jsem tuto zkušenost zpracovala a už mě netrápí. Přikládám Vám užitečné odkazy, na kterých můžete vyhledat kontakt na odborníka: https://www.cmhcd.cz/stopstigma/uzitecne-odkazy/. Přeji vše dobré!


Zpět na seznam