Strach z budoucnosti

Dobrý den, poslední rok mě trápí strach z budoucnosti. Za měsíc končím vysokou a nevím vůbec kam si poslat životopis ani jakou práci bych chtěla dělat. Mám velmi nízké sebevědomí takže kdykoliv když vidim nabidku prace si připadám, že na pozici nejsem dostatecne schopná a že bych to nezvládla. Minulý rok mi taky odešlo ze života hodně dulezitych lidi (kamarádka a přítel) a začínám mít strach že v životě nebudu šťastná a skončím sama. Kdyz kolem sebe vidim jak jsou ostatni šťastní a daří se jim tak si nemůžu pomoct a zavidim jim.Nevím co s těmito myslenkami dělat. Velmi mě to trápí. Předem děkuji za odpověď.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, to že nevíte kterým směrem přesně jít, může být znejisťující a ohrožující, stejně tak to ale může být dobrodružné a osvobozující. To záleží na úhlu pohledu. Může pomoci, pokud se vám podaří nebrat situaci tak vážně. Nemusíte hned hledat práci kde budete do důchodu nebo řadu let. Můžete napřed vyzkoušet co vám jde a vyhovuje, nemusí to ani nutně být v oboru, který jste studovala. Na začátku kariéry a v nových situacích zažívá nejistotu mnoho lidí. Mám zkušenost že závažnější chyby naopak dělají ti, co si jsou nepřiměřeně jistí .. Pravděpodobně by prospělo, pokud byste nebyla se svými úvahami a prožitky tak sama. Téměř jistě by se ukázalo, že podobné pochyby zná velká část lidí, které potkáváte. Mohla byste se inspirovat i jejich způsoby, jak takové situace a nepříjemné prožitky zvládat. Nejspíš byste i viděla, že i ti kterým se daří, překonávají těžká období a nejsou vždy úplně šťastní.. Pokud se vám nepodaří najít spřízněné duše k takovým rozhovorům a podpoře ve svém okolí (nebo to nepomůže dostatečně), můžete využít odborné pomoci – zavolat na linku důvěry, objednat se k psychoterapeutovi, začít chodit na psychoterapeutickou skupinu... Držím vám palce!
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Cením si Vašeho dotazu. Dle Vašeho popisu, Vás vnímám jako velice citlivou osobu. Strach z budoucnosti přepadne někdy asi každého z nás. Ale samozřejmě úzkost nesmí být příliš velká a ochromující. Otázka sebevědomí je zajímavé téma na psychoterapii. A jistě se s tím dá pracovat. Někdy člověk příliš přemýšlí nad alternativami. Mně se osvědčilo občas takzvaně strhnout náplast. Udělat přesně to, čeho se nejvíce obávám. Sama jsem se dlouho také trápila tím, jak lidé kolem mě hladce proplouvají. Ale zjistila jsem, že to zdaleka není pravda. Každý má své trápení. Pomáhá mi i psát si deník. Ale opravdu nejvíce mi pomáhá individuální psychoterapie. Přeji hezký den a mnoho sil.


Zpět na seznam