Uzkostne stavy pocit viny prazdnota

Dobrý den, chápu že vaše situace je obtížná a může mnohdy být velmi zraňující. To, že pro ochranu (finanční i psychickou) je nezbytné nastavit hranice a kontakt přerušit, si zřejmě uvědomujete. Často však bývá v takovýchto situacích krajně obtížné to vydržet a „ustát si to“. Abyste to dokázala, můžete využít různé formy pomoci a podpory. Z rozumového hlediska je dobré si připomínat, že šancí jste dala hodně a zodpovědnost za svůj život nese každý dospělý především sám. Pocity viny jsou „nástrojem“ manipulace, který lidé se závislostí či některými poruchami osobnosti mistrně využívají, aby dosáhli prospěchu. Dokud tento „nástroj“ funguje, nebo je alespoň šance že dosáhnou svého, nemají důvod své chování měnit. Podporující může být i jasně formulovaný důvod, proč tak činíte – předpokládám, že především kvůli ochraně dcery, sama sebe a proto, že to bohužel jinak nešlo. Využít můžete i různé formy praktické podpory – pokud je nezbytné se s ním setkat, mít k sobě někoho, kdo vás podpoří ve vzdorování tlakům a manipulacím, zablokovat si telefonní číslo, nastavit (a dodržovat) jednoznačná pravidla na která se můžete odkazovat. Pro emocionální podporu je důležité nezůstávat se svými starostmi sám. Do určité míry můžete využít podporu svých blízkých, ti však po určitém čase mohu být přehlceni a reagovat rychlými radami „tak na něj zapomeň .. pošli ho do háje“ , což podpůrné nebývá. Někdy je možné se s nimi domluvit na tom, jaká reakce pomáhá i míře sdílení, kterou unesou. Velmi užitečná pak může být profesionální podpora – telefonát na linku důvěry, docházka do psychoterapie nebo podpůrná skupina pro blízké závislých. V neposlední řadě můžete o radu, kam se obrátit, požádat i psychiatričku, ke které docházíte. Držím palce a přeji hodně sil!

Dobrý den, děkuji za dotaz do naší poradny. Z Vašeho popisu vnímám, že se nacházíte v nelehké situaci ohledně Vašeho partnera, který nejspíš užívá návykové látky a trpí poruchou osobnosti, jak sama píšete. Sice se může snažit (slibovat) svou situaci zvládat a napravit se, ale často se setkáváme s tím, že takový vztah bohužel nemá slibnou budoucnost, i kdybych Vám to samozřejmě přála, a navíc ničí všechny zúčastněné. Vy jako partnerka jste se snažila mu pomoci, dokonce i nemalými částkami, nalezením práce apod. To si zaslouží ocenění za Vaši podporu vůči partnerovi, ale i někde končí tato hranice možností. A ten druhý by měl převzat vlastní zodpovědnost, za sebe, své konání a činy. I když pod vlivem návykových látek je to složité. Samozřejmě nechci nic zlehčovat nebo odsuzovat. V závěru dotazu dokonce zmiňujete, že jste i maminkou dcery, tak bych se asi nejspíš na Vašem místě snažila být tady hlavně pro ni. I když sama víte, že vhodné by bylo, „odstřihnout se“ od partnera. Může to být nesnadné a nepříjemné, ale jako pečující a starostlivá maminka určitě chcete dcerce pokud možno poskytnout bezpečné a příjemné zázemí, bez partnerských hádek a napětí mezi vámi. O případnou pomoc či jinou podporu můžete požádat své blízké, rodinu nebo se obrátit na organizaci, která poskytuje podporu maminkám s dětmi. Možná se ve Vašem okolí podobná organizace nebo služba nachází. Nebojte se ve Vaší situaci říci o pomoc. Případně se můžete zeptat nebo poradit s psychiatričkou, která Vám předepsala léky na zvládání této situace. Oceňuji a děkuji za Vaši projevenou odvahu a důvěru ke sdílení Vašich starostí. Doufám, že se podaří na tuto situaci najít i řešení, snažila jsem se Vám poskytnout alespoň pár tipů. A další rady Vám nejspíš podá i kolega z naší poradny. Vám i dceři přeji hodně štěstí a zdraví. Držím palce, ať se vám daří.