Volnost
Nenávidím svoji matku a jednu ze svých dcer. Těžko se s tím žije a ta nenávist mě ničí už několik let. Matka mi od dětství vtloukala do hlavy, že jsem hloupá a mám se chovat, tak jak to chtějí ostatní. Lhala, jen aby se zalíbila druhým. Otec alkoholik s tím, že je to kvůli mě. Nevzpomínám si, že by někdy vyslovil moje jméno, pohladil mě, nebo jakkoliv projevil nějaký cit. Bratr se ke mě choval stejně. Prostě ignorace. Po narození mé první dcery, vzala matka výchovu do vlastních rukou. S tím, že já jsem neschopná a ona je ta, která ji miluje e je tu pro ni. Ve svých 30-ti letech jsem si zašla na IQ test, který vyšel vysoko.Udělala jsem si maturitu a udělala pár semestrů na VŠ, ač jsem byla zaměstnaná samoživitelka dvou dcer. Bohužel jsem ji nebyla schopana dokončit z důvodů drogové závislosti mé dcery. Dcera mi rozdupala,, zabila mého pejska, nepozvala mě na svatbu a neoznámila mě, že mám dvě vnoučata. Otec už umřel, ale matka a dcera mě ničí dál, ač se snažím se od těch dvou úplně odpojit. Několikrát jsem je obě požádala ať mě nechají být, že naše cesty nevedou stejným směrem. Mám svůj život, dobrou práci, zvířátka, přátelé. Chtěla a moc bych si přála tyto dvě osoby vytěsnit ze svého života a hlavně hlavy. Bohužel jsou mým stínem a mojí noční můrou.Blokuji jejich telefony, fb atd. Vždy si najdou cestu, jak mě kontaktovat, když něco potřebují. Dovezu, přivezu, zaplatím, ale vždy musím přetrpět ponižování. Je mi téměř 50 let a chtěla bych také ještě žít a třeba být volná.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
mrzí mě, že jste v průběhu dětství i dospělého života musela zažít takové traumatizující situace. Zdá se mi pochopitelné, že vás mohou jejich připomínky trápit i s odstupem let. Dokáži si představit, že je pro vás ochranou, pokud s lidmi, kteří vám to způsobili, neudržujete kontakt, přestože to jsou vaši blízcí příbuzní. Tím spíše, že (pokud jsem dobře pochopil) vás kontaktují především pro to, aby vás využívali.
Přemýšlím nad tím, co všechno vám brání žít nyní „volně“. Zda je hlavní problém v tom, jak utnout snahy o kontaktování a nenechat se natlačit do situací, které nechcete. Nebo zda je hlavní naučit se zvládat nepříjemné vzpomínky a s nimi spjaté myšlenky či emoce. Nebo najít způsob, jak se s historií smířit a bezpečně ji uzavřít. Ve všech těchto oblastech vám může prospět psychoterapie.
Přeji, ať se vám podaří najít způsob, jak si užívat věci, které se vám podařilo vybudovat a nenechat se ničit stíny minulosti. Držím palce!
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Je mi líto, že jste ve svém životě prožila tolik těžkého a bolavého. Věřím, že jste se musela poprat se spoustou náročných pocitů a že jste se díky tomu stala silnějším člověkem.
Těší mě, že píšete, že nyní máte dobrý život - práci, zvířata, přátele. To je nesmírně důležité a vzhledem k vaší minulosti obdivuhodné.
Chápu, že se vám minulost tu a tam připomíná a že je těžké ze sebe vše úplně setřást. Pokud vás stále tíží vaše pocity nebo neschopnost se chránit, na vašem místě bych se obrátila o pomoc k psychoterapeutovi. Mám s terapií dlouholeté zkušenosti a věřím, že by vám terapie mohla pomoci ještě lépe si vše v sobě uspořádat a snadněji čelit svým pocitům.
Přeji vám jen vše dobré a hodně sil.
Zpět na seznam