Výbušné nálady

Dobrý den, velmi oceňuji, že se obracíte na naši poradnu, že si svůj problém výbušnosti uvědomujete a chcete ho řešit. Naše peer poradkyně doporučuje dobré sebereflexní otázky, na které si můžete odpovědět. Základem změny je totiž často především pochopení, proč k takovému chování dochází. Pochopit všechny mechanismy, které se odehrávají uvnitř Vás a pochopit jejich širší souvislosti, například s Vaší osobní minulostí, Vám může nejlépe pomoci psychoterapie. Na takovém hlubším pochopení a porozumění můžete pak stavět změnu. Někdy i pouhé uvědomění stačí k tomu, abychom se mohli chovat jinak. Jindy je potřeba zmapovat možnosti, jak můžete lépe a jinak reagovat, a pokračovat tím, že se naučíte, "nacvičíte", nové způsoby jednání v kritických situacích. Je také možné, že máte sklony k impulzivitě (tedy že jednáte na základě momentálního podnětu, bez uvědomování důsledků chování). Obecně lze také na lepším sebeovládání (vedle zmíněného sebeuvědomování) pracovat řadou způsobů, jako je nácvik relaxace či meditace, naučit se relaxační dýchání, dělat pravidelná tělesná cvičení, předcházet negativním pocitům, posilovat všímavost k vlastním emocícm (koncept mindfulness), naučit se hovořit o svých emocích a sdílet je s druhými, dbýt na spánkovou hygienu a další. Často je to „běh na dlouho trať“ a dobře poslouží právě zmíněná psychoterapie. Držím Vám moc palce, ať své chování máte brzy pod kontrolou tak, jak si přejete.

Dobrý den, k vašemu popisu mě napadá, že by mohlo být užitečné, kdybyste sám sobě odpověděl na otázky, jako: Co přesně mě rozčílí? Děje se mi to i s někým jiným? Mají ty situace něco společného (což nemusí být na první dojem jasné)? Podobá se to nějak situaci z mého dětství, nějaké pro mě zvlášť vyhrocené situaci z minulosti (opět ani tady odpověď nemusí být na první pohled zřejmá, vydržte)? Věřím, že takové ty dobře míněné rady, jako "Nejdřív počítej do 10 nebo se vydýchej", jste už zkoušel. Mně osobně moc nepomáhaly. Víc mě v jedné podobné opakující se situaci pomohlo uvědomit si, odkud z minulosti můj neovladatelný vztek prapůvodně pochází a že ty nové situace se podobají něčemu dávno minulému, ale "nevyvanulému". Pokud se vám to svépomocí nebude dařit, je dobré zkusit na příčiny přijít s pomocí terapeuta. A možná to i pak bude chtít chvíli odvykání se. Kdybych byla na vašem místě, pomoc v podobě léků bych při takových potížích nehledala, věřím, že je lepší poznat důvody. Hodně štěstí.