Zneužíval mě otec
Dobrý den, nevím jak začít. Měla jsem velice těžké dětství. Byla jsem tyrana matcinymi partnery a sexuálně zneužívána vlastním otcem. Tedy, nikdy mě neznsilnil, ale strkal do mě prsty, projížděl svým penisem přes mé pohlavní orgány. Dodnes se mi o tom občas zdá. Cítím znechucení a nenávist. Jen si nejsem jistá, jestli pouze vůči svému otci, nebo i sobě. Léta jsem to nikomu neřekla. Až zhruba v sedmnácti letech svému partnerovi. Jednou jsem otci volala, když jsem se opila a vlastně nevím, co jsem čekala, že mi na to řekne. Řekl mi "promiň".
Otec nyní žije mimo republiku. Zvažovala jsem, zdali to nějak řešit a jestli by se mi ulevilo, kdyby za to byl potrestán, ale nejsem si jistá a jistá si nejsem ani tím, že o tom budu schopná mluvit s cizími lidmi. Ve dvanácti jsem utekla z domu. Měla jsem několik vztahu, ve kterých jsem ale byla tyrana též. Nyní mám život v podstatě hezký. Mám tři děti s předešlými partnery, jsem dvakrát rozvedená, přičemž kvůli poslednímu manželi jsem nějakou dobu brala antidepresiva. Nyní mám roční vztah s partnerem, který se ke mě chová hezky, mám neuvěřitelný pocit bezpečí po jeho boku, možná i proto, že je to policista. V podstatě není nyní nic, co by mě mělo stresovat. Pořád se ale necítím nejlépe. Jsou dny, kdy si na to vůbec nevzpomenu. Pak jsou ale dny, kdy na to nemohu přestat myslet. Připadám si špinavá, špatná, zavrženíhodná a i když si uvědomuji, že to není má chyba, cítím se mizerně. Před dětmi jsem si sáhla na život.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
mrzí mě, že jste zažila takové těžké věci, tím spíše, že jejich následky zažíváte do teď. (Což bohužel není u takového typu traumatu vzácné, ale spíše obvyklé.). Potěšující naopak je, že máte ráda své děti a žijete nyní vcelku spokojeným životem včetně partnerského vztahu, v kterém se cítíte bezpečně.
Prožitky pošpinění, zavržení apod. jsou častým důsledkem sexuíálního zneužívání. Psychoterapie obvykle dokáže významným způsobem napomoci zpracování traumatizujících zážitků, které pak nejsou tolik naléhavé, ohrožující a znejisťujíci. Dokáže také podpořit v budování reálného a pozitivního sebeobrazu, hledání zdrojů a podpory v aktuálním životě. Práce na takové změně obvykle vyžaduje měsíce docházení, výsledky jsou však často významné.
Kontakty na vhodné psychoterapeuty můžete získat v některé z organizacích které podporují oběti sexuálního násilí, nebo se můžete zeptat v psychologických ambulancích ve vašem regionu.
Držím vám palce a přeji, ať se vám daří na těchto změnách pracovat.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, dovedu si představit, že vám pocity, které popisujete, kazí spokojený život, když k němu teď máte vše potřebné a překonala jste mnoho těžkého. Mám zkušenost, že když člověk během traumatizujících zážitků popře sám sebe a statečně funguje, nějak tím vlastně tyto zážitky "uklidí" sám před sebou - aby mohl fungovat a ustát to, tak je vlastně k sobě naplno nepřipustí. Je to užitečný mechanismus, ale právě v době, kdy jsou těžké chvíle za námi, tyto "uklizené" pocity začnou z naší duše vyskakovat a dožadují se pozornosti. Aspoň tak si to představuji. A věřím, že pomůže, když bolestné zážitky dodatečně zpracujeme, aby mohli odeznít. Což je samozřejmě děsivá představa a určitě bych se do toho na vašem místě nepouštěla sama bez odborníka - psychoterapeuta. Zkuste se obrátit na nějakou poradnu, nejlépe specializovanou na podobný typ problémů o pomoc. Ať se vám podaří najít vnitřní spokojenost.
Zpět na seznam