Ztráta bydlení

Dnes mi pronajímatel bytu sdělil, že mě k 14.12 Vystěhují. Řádně jsem platil nájem až do teď, kdy jsem zjistil, že jsem si neobnovil trvalý příkaz platby, platbu jsem ihned po zjištění zaplatil, avšak i přesto mě pronajímatel vyhodí. Jelikož nemám kam jít, nemám nikoho, tak mám pocity, že můj život je jedna velká potápějící se loď. A mám pocit, že na tomto světě už nemám co dělat, ač jsem se celý život snažil, tak se jen sype. Už nevím kudy kam
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, mrzí mě že zažíváte takové těžkosti a chápu, že výpověď pronajímatele můžete vnímat jako nespravedlivou a nepřiměřenou. Pokud nevíte jak situaci řešit nebo toho nejste z nějakých důvodů schopen, bylo by na místě obrátit se na některou ze služeb, která nabízí sociální poradenství ve vašem regionu. Může se jednat o některou z neziskových organizací nebo o sociální odbor místního úřadu. V řadě oblastí fungují i azylové domy a podpora pro lidi ohrožené bezdomovectvím. Pokud jste již s nějakou sociální, psychologickou či psychiatrickou službou v kontaktu, neváhejte se zeptat na radu tam. Základní poradenství, podporu a informace vám mohou poskytnout i na některé z telefonních linek důvěry, řada z nich funguje 24h denně. Myslím, že v tuto chvíli je ještě dostatek času zajistit návazné ubytování - minimálně takové, aby v něm šlo přečkat do doby, než naleznete bydlení uspokojivé dlouhodobě. Zároveň by však bylo na místě, řešení problému příliš neodkládat. Držím vám palce!
Avatar

Katka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Domnívám se , že jistota střechy nad hlavou, je pro člověka zásadní životní potřeba. Ne každému se ale zadaří. Když se nad tím zamyslím, musím připustit , že jsem měla velké štěstí. Za pomoci organizace, která pomáhá lidem s mentálním a duševním onemocněním, jsem získala byt od města. Každý rok si chodím prodlužovat smlouvu. Nebylo tomu tak vždy. I já jsem sháněla komerční podnájem. Chvíli jsem bydlela i u sourozenců. Ze své zkušenosti vím , že každá situace má řešení. Jen se to někdy prostě sejde. Člověk pak neví kudy kam a on sám propadá beznaději . V té pak není schopen najít řešení ze své situace. V takovém případě se snažím věci od sebe oddělovat a řeším je postupně. Ve Vašem případě , pokud nemáte rodinu, přátele, o které byste se mohl, byť dočasně opřít, řešila bych svojí situaci ubytovnou. Zároveň bych si podala žádost na město o sociální bydlení. Zjistila si potřebné informace. Kauce, výše nájmu, čekací doba. Nestyděla bych požádat o podporu a pomoc organizaci , která pomáhá lidem, s duševním onemocněním v místě kde žiju. A také bych včas navštívila odborníka -psychiatra, psychologa. Nevzdávejte se. I Váš život se může obrátit o 180 stupňů, tak jak tomu bylo i v mém případě. Hodně štěstí. Katka


Zpět na seznam