Invaldní důchod

Dobrý den. Potřebovala bych poradit už nevím jak dál je mi 35 let a ted mi po toilka letech přiznali invalidní důchod 3.stupně když už se léčím na psychiatrii od svých 19 letech za tu dobu jsem prošla 5krát léčebnou s různýma diagnozama ted mám paranoidní schyzofrenii a středně těžkou depresi naposled problém je že se neumím bránit a nikdy jsem to neuměla už od svých 18 letech od puberty kdy jsem šla poprvé na léčení a bylo mi zle. Problém je že jsem zatím neřešila finanční stránku věci z čeho budu žít. Navíc jsem byla tak utlumená léky že to prostě nešlo řešit tenkrát. Mám psychické problémy od 19 let a dnes mi schází pojištění co mi dnes přišlo v dopise takže možná budu muset vracet důchdod část jěšte do toho někdy se cítím na dně už nevím jak dál práci si němůžu najít nezvládnu jít sama ani ven natož hledat práci je nějaká možnost žádat o důchod zpětně tedy z mládí když moje problémy začali už v 19 letech má vůbec cenu se o to zajímat? Nevím jsem na dně....
Avatar

Lenka Vaňková

Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji Vám za dotaz, který jste do poradny poslala. Dovoluji si říct, že s lidmi s duševním onemocněním pracuji již velkou řadu let a příběh, který mi píšete je mi známý. Dovedu si představit, jak je těžké žít život s léky, přijmout nemoc a omezení, která s sebou nese a bojovat o důchod. O ten samozřejmě můžete požádat i zpětně, důležité budou zprávy k doložení a spolupráce s Vašim psychiatrem či jiným odborným lékařem. Z dotazu vyznívá samota a určitá opuštěnost - kdo je Vám oporou? Kdo Vám může s veškerým vyřizováním pomoct? Pokud to není žádný kamarád nebo kamarádka či rodinný příbuzný, můžete oslovit sociální službu nebo krizové centrum, které by Vám pomohlo? Dostanete se ke kontaktům na takové služby? Pokud ne, napište nám ještě jeden dotaz, ve kterém upřesníte, o jaký kraj se jedná a můžeme najít bližší informace. Nebojte si říct o pomoc, nemusíte na to být sama. Přeji hodně sil, LV
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, vyznat se v sociální problematice a na co má člověk nárok i kde o to žádat je opravdu velmi složité. A z vlastní zkušenosti s depresí vím, jak jen tato samotná diagnóza oslabí naše schopnosti. Proto bych i já nejvíc doporučovala, abyste mohla najít sociální poradnu, kde s vámi vše osobně a v klidu proberou a pomohou vám postupně dělat potřebné kroky, tj. pomohou sepsat žádosti, poradí, kam je podat, co k nim přiložit, pak zase poradí jak reagovat, až se od úřadů dočkáte na tyto žádosti odpovědi... Ani naši příbuzní tyto věci často vůbec nemohou znát a není nad pomoc odborníků, na kterou i v tomto procesu máte nárok a u sociálního poradenství i zdarma. Hodně štěstí.


Zpět na seznam