Nárok na invalidní důchod psychiatrická diagnóza

Dobrý den,dceři mé kamarádky ihned po řádném ukončení studia na střední škole před pěti lety byla diagnostikována úzkostně depresivní porucha. Nenastoupila tedy na vysokou školu, jak původně plánovala, zaměstnaná nikdy nikde nebyla, je po celou dobu těch pěti let doma s rodiči, není schopná pracovat, takže jí bylo řečeno, že se ani nemá registrovat na Úřadu práce, neschopenku také nemá, rodiče za ní hradí pouze povinné zdravotní pojištění. Navštěvuje psychiatra, který jí předepsal léky, a navštěvuje i psychologa. Její psychický stav se nelepší, v současné době se naopak opět zhoršil. Jak v tomto případě postupovat, aby měla případně nárok na invalidní důchod a ve stáří i na starobní důchod? V současné době není z výše uvedených důvodů důchodově ani nemocensky pojištěna, sociální pojištění za ní rodiče nehradí. Jak tedy tuto situaci řešit, aby v případě, že se např. s rodiči něco stane, nezůstala bez finančních prostředků? Ústavní léčbu či denní stacionář bohužel sama odmítá, rodičům se nepodařilo ji nějakým způsobem přesvědčit, aby zkusila i toto. Děkuji předem za odpověď


Zpět na seznam