Tibor Sedlický

Tibor pochází ze Slovenska, z Banské Bystrice. Už v době studií na střední zdravotnické škole měl sen, že by chtěl jednou učit a pomáhat druhým lidem. Cesta k tomuto cíli ale nebyla úplně přímočará. Na svůj sen totiž Tibor na čas úplně zapomněl. Začal brát drogy a žít na ulici. Cestoval po Evropě a vydělával si pouličním žonglováním s ohněm. Nakonec jej cesta zavedla až do daleké Indie, kde u něj propuklo duševní onemocnění. Dnes to vnímá jako štěstí v neštěstí, protože v té době už pro něj život ztratil smysl.  Uvědomění si, že život není jenom o drogách, mu zachránilo život. Bolest, kterou duševní nemoc přináší, mu do života vnesla velkou změnu. Změnu, která je ukotvená ve slově „zotavení“.  V zotavení je obsaženo slovo „tavení“. Jako metafora pro změnu. Bolestí se člověk změní. Tibor nikdy neměl pochybnost o tom, že zotavení je v jeho životě možné. Bylo jenom na něm, aby se změnil. Aby pochopil, co mu život říká a co má dělat jinak. Teď pracuje jako peer konzultant a peer lektor. Život ho nakonec přivedl k jeho snu. Učit a pomáhat lidem. Duševní nemoc ho přetavila a změnila mu život k lepšímu.