Stopstigma
Vítejte na stránkách Stopstigma!
Cílem stránek je informovat o duševním zdraví a duševních problémech, dodávat naději a měnit postoje veřejnosti, profesionálů, ale i těch, kdo mají sami nějaké potíže. Jak už sám název Stopstigma napovídá, naší snahou je zvýšit povědomí o duševních nemocech, snížit stigmatizaci, negativní „nálepkování“ nemocných, jejich blízkých a celého oboru péče o duši. Navzdory narůstajícímu počtu duševních poruch, stále panuje mnoho předsudků a mýtů, které mohou výrazně ohrožovat možnost zotavení.
Unikátním přínosem stránek Stopstigma je, že na nich kromě odborníků
spolupracují také peer pracovníci – lidé, kteří mají sami vlastní zkušenost s duševním onemocněním, úspěšně jej zvládají a svoji zkušenost nabízejí jako obohacení ostatním.
Využijte i Vy stránek Stopstigma k získání informací, rad a povzbuzení. Zotavení z duševního onemocnění je možné, pokud se nemocným dostane správné péče a podpory.
Provozovatelem tohoto webového portálu je
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, krátkou historii stránek naleznete
zde.
Schizofrenie nemá nic společného s rozdvojením osobnosti. Je to onemocnění, zdravotní stav, který ovlivňuje běžné fungování mozku a zasahuje do jeho schopnosti myslet, cítit a jednat. Někteří lidé se kompletně zotaví a po nějakém čase většina z nich pociťuje ústup příznaků nemoci. Ačkoli zatím nemáme prostředek k úplnému vyléčení tohoto onemocnění, o jeho léčitelnosti není pochyb. Pro lidi trpící schizofrenií je velmi zraňující, když je jejich diagnóza mylně vysvětlována jako rozdvojení osobnosti.
Navzdory obecnému přesvědčení se velká část lidí s duševním onemocněním dokáže ze svého onemocnění zotavit, pokud se jim dostává vhodné a také dlouhodobé podpory a léčby. Některým jejich onemocnění přináší znevýhodnění v psychosociální rovině. Naprostá většina lidí s psychosociálními obtížemi je ale schopna samostatného fungování v rámci komunity, pokud k takovému životu dostanou příležitost a také podporu.
Přibližně polovina populace se v některé fázi svého života potýká s duševním onemocněním a jeden z pěti lidí pak zažívá obtíže spojené s duševním onemocněním každý rok. U jednoho člověka ze sta se v průběhu jeho života rozvine schizofrenie a u dvou lidí ze sta pak bipolární porucha.
To, že někdo trpí duševním onemocněním, neznamená, že se bude chovat násilně. Lidé léčící se s duševním onemocněním nejsou nebezpečnější a nemají větší sklon k násilí, než běžná populace. Mnohem častěji bývají naopak obětmi násilného jednání a obzvlášť vysoké je riziko, že ublíží sami sobě. Malá skupina lidí s duševním onemocněním může mít vyšší sklony k násilí. Většinou to bývají lidé, kteří už se násilně zachovali v minulosti, lidé kteří zneužívají drogy, nebo alkohol a lidé, kteří nejsou léčení, nebo neužívají medikaci tak, jak je předepsána. Duševní onemocnění je spojeno jen s malou částí násilných činů.
U většiny duševně nemocných není, díky moderní medikaci a léčebným postupům, v zásadě žádný důvod, aby byli hospitalizováni v nemocnici. Když už, jejich pobyt v nemoci bývá v rozsahu několika týdnů, a to v situacích, kdy jim není dobřem, tak jako u jiných typů onemocnění. V současnosti je kladen důraz na léčbu v rámci komunity, aby tito lidé mohli dál žít ve svých domovech. Nicméně, měli bychom se ujistit, zda mají duševně nemocní v rámci komunity dostatečnou podporu týkající se ubytování, rehabilitace, trávení volného času, nebo návratu do práce. Pochopení a respekt, je důležitou formou podpory, kterou jim my všichni můžeme poskytnout.