Co je semnou špatně?

Nevím jak to popsat tak napíšu jak se cítím. Třeba mi poradíte co dělat. Cejtím se jako bych nežil a zároveň žil až moc. Naštve mě maličkost, jeden negativní komentář mě dostává do slz. Každého kdo ke mě projeví jakékoliv city okamžitě odstrčím ale přitom v mé hlavě sám na sebe ječím ať to nechám. Je to jako by pro mě svět nebyl barevný ale černobílý, Svět je buď bílí nebo černý nic mezi tím. Již jsem byl u psychiatra ale lhal jsem, lhal jsem vlastně všem, raději jsem ze sebe nechal udělat feťáka než abych přiznal že je něco špatně. Teď už nevím jak dál. Každý den je vlastně boj. Připadám si jako bych se pro tenhle krutý svět ani neměl narodit. Ale bojím se říct si o pomoc i když v duši žádám ba i křičím ono slovo Pomoc!.