Léky nepomáhají
Dobrý den, mám cca 8 let diagnostikovanou bipolární poruchu, v posledních měsících se přidaly úporné úzkosti a příznaky OCD. Užívám dlouhodobě lithium (s tím, že mánie v podstatě vymizely a vrací se "pouze" deprese). V nemocnici mi nyní k němu nasadili ještě Quetiapin retard (600/den) a Prosulpin (100/den). Nicméně stále jsem v podstatě více či méně v depresi a ničí mě úzkostné myšlenky. Za to jsem za 2,5 měsíce této léčby (už doma) přibrala 5 kg, bolí mě prsa, zkrátil se mi cyklus a menstruace je velmi slabá,jsem velmi unavená, pořád bych spala. Léky mi v nemocnici nasadili "takto" i proto, že bych si přála otěhotnět. Je to s těmito léky vůbec možné? Tedy: 1) není to nebezpečné pro miminko, 2) nesnižují antipsychotika plodnost (někde jsem četla)? Nyní jsem léky kvůli vedlejším účinkům (?) částečně vysadila a stav se velmi rychle ještě zhoršil. Moc bych si přála najít léky, které by mi více pomohly a méně "škodily". Mám pocit, že takové ani neexistují, protože můj pan doktor toho zkusil už spoustu. Mám se smířit s tím, že když budu brát antipsychotika, budu tlustá (rychle jsem přibírala dosud po všech; za 2 roky pokusů z vel. XS na XL), unavená a bez dětí?
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, naše peer poradkyně Vám dala obsáhlou odpověď o průběhu bipolární poruchy z vlastní zkušenosti a poradila Vám i to, co bych napsal také já, takže já mohu její odpověď doplnit jen o některé odborné věci. Bipolární porucha sama není důvodem vzdát se touhy mít děti a otěhotnět. Optimální je těhotenství plánovat a pokoušet se o ně v době remise, tedy kdy se nemoc neprojevuje. To vše za spolupráce s ošetřujícím psychiatrem, protože je třeba tomu medikaci přizpůsobit. Např. lithium je lék, který by těhotné ženy neměly užívat a lze se jej pokusit nahradit bezpečnější medikací. Na menstruaci včetně pocitu napětí v prsou má z léků, které berete, největší vliv Prosulpin, který zvyšuje hladinu hormonu prolaktinu. Co se týká navýšení hmotnosti, tak po řadě antipsychotik k tomu může docházet. I na to je třeba při volbě kombinace myslet a lze též využít nutričního poradenství. Jsou to vše poměrně časté komplikace, které by s Vámi měl Váš lékař řešit. Hodně štěstí.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, dokáži pochopit Vaše potíže, mojí diagnózou je také bipolární porucha. Psychické problémy u mě ale nastaly, až když mi bylo 37 let, do té doby jsem žádné závažnější potíže neměla. Nevím, jak je to s vhodností medikace, kterou užíváte pro Vaše otěhotnění, jestli a jak ovlivňují plodnost či bezpečnost miminka. O tom bych si na Vašem místě promluvila s Vaším ošetřujícím lékařem, případně se poradila ještě s dalším odborníkem. Náš odborný poradce Vám také jistě sdělí relevantní názor. Myslím, že vůbec není dobré smiřovat se stávající zdánlivě beznadějnou situací. Zažila jsem hodně špatná období v mániích končících často hospitalizacemi, stejně jako těžké deprese. Také jsem ale zažila dlouhá období bez symptomů nemoci, mohla se věnovat rodině, smysluplné práci i svým zájmům. Vyzkoušela jsem různé léky, často trvalo dost dlouho, než jsme s lékařem našli vyhovující medikaci. Řekla bych, že hledání optimálního řešení je opravdu obtížné, ale lze je najít či se k němu alespoň co nejvíce přiblížit. Podle mého názoru je důležité neztrácet naději, mít pozitivní vizi a trpělivost. Věřím, že se Vám to podaří. Moc Vám držím palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam