Léky vedlejší příznaky

Dobrý den, potřebuji poradit. 7 let jsem brala léky -Velaxin a ketilept. Stav byl dobrý. Až teď do února kdy se mi vrátili úzkosti a panicke ataky. Dr mi změnila léky Velaxin na Brintelix - vysazeni ze dne na den. Ketilept mi zůstal na noc. Bylo mě trosku lépe ten měsíc. Ale ještě to nebylo úplně ono. Dr mě nasadila ještě tricito s prodlouženým užíváním. Beru ho tři týdny ale mam vedlejší příznaky- větší úzkosti, nechuť k jídlu, pocit na zvracení hned po probuzení. Beru k tomu ještě ketilept na noc, pac stejne po tom tricitu nespim. Momentálně beru 2/3 tricita. Po 1/3 jsem se taky cítila špatne tak mě to Dr zvýšila. Nevím jestli dal v užívání pokračovat. Muže se to ještě srovnat ? Kdyz sem brala jen Brintelix bylo mě přece jen lip. Někdy jsou ty stavy nesnesitelny. Nevím co už dělat. Dekuji za odpověď. VD
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, na tom se musíte dohodnout s paní doktorkou, medikaci nejde doporučovat po internetu na základě krátkých sdělení, jde o dlouhodobý proces. Žádná medikace není zárukou, že se potíže nevrátí a užívá-li člověk léky v kombinaci, pak lékař musí vysvětlit, proč ji zvolil. Často pak nevíme, který lék dělá pacientovi dobře a který ne. Např. Brintellix dělá velmi často nevolnost a nechutenství, někdy i dlouhodobě, Trittico tyto nežádoucí účinky nemívá. Nicméně jsou-li v kombinaci, pak není jisté, co je tou příčinou, protože oba léky mají některé cílové struktury v mozku společné. Při léčbě paniky a úzkosti se také osvědčuje psychologická léčba - psychoterapie.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Ve Vašem popisu píšete o různých lécích a jejich vedlejších účincích. Také jsem porozuměla, že se léčíte s úzkostí a panickou atakou, a nyní se necítí jako dříve. Je možné, že změny léků a jejich následné účinky mění i Vaše rozpoložení. Také užívám psychiatrické léky, jen jiné než Vy. Z vlastní zkušenosti mohu jen říci, že když mi byly naordinovány poprvé tyto léky, tak se mé stavy měnily a já na ně různě reagovala, než si můj organismus přivykl. Samozřejmě to byl poněkud delší proces, než se vychytala i ta správná medikace, kterou jsem snášela. Veškeré mé obavy nebo dotazy ohledně medikace jsem konzultovala s mým psychiatrem, který mi léky předepisuje a ke kterému mám důvěru. Stejně tak jsem se na něj obrátila, když mi např. měnil léky. Jsem člověk, který chce vědět, co léky mohou ovlivnit a kde si mohu i sama pomoci. Další podpůrnou metodou může být psychoterapie. Pomáhá mi lépe pochopit mou duši, mé stavy a změny. Stejně tak mě posouvá i v osobním růstu, kdy lépe rozpoznám, že se něco děje a já zavčas využiji různé metody, abych i třeba ambulantně zvládala krizi, zhoršení stavu bez hospitalizace. Kromě toho se cítím i v běžném životě docela v pohodě, už mě tolik nepřekvapí různé změny stavu, mé nálady. Prostě kromě medikace existují i jiné věci, které mohou podpořit člověka v užívání si svého života. Zkuste se obrátit na svou lékařku a promluvit si s ní o Vašich pocitech a stavech, které s těmito léky zažíváte. Držím palce, ať je lépe. Přeji hodně štěstí a zdraví.


Zpět na seznam