Nečekaný návrat panické ataky a GAD
Dobrý den. Zhruba v roce 2002, v době studia na VŠ, jsem začal trpět obsedantně kompulzivní poruchou spojenou s panickými ataky a GAD. Od roku 2002 do dnešní doby beru psychofarmaka. Může brát člověk psychofarmaka bezpečně celý život?
Další dotaz se týká mých aktuálních problémů. Mám teď 14 dní problémy se zády, zřejmě ztuhlé svaly. Krevní testy, EKG, vyšetření moči – ledvin dopadlo dobře. Doktor mi ráno píchl tramal. Včera večer jsem si vzal mydocalm a indometacin čípky. Pak jsem si pustil televizi a otevřel jedno pivo (to byla chyba, já vím). Najednou z ničeho nic přišlo bušení v hlavě, silný tlukot srdce a neskutečně silná panická úzkost. Na rozdíl od těch výše zmíněných během několika minut neskončila. Volal jsem na internu s dotazem, zda si můžu vzít vyšší dávku neurolu na zklidnění. Bylo mi řečeno, že ano. Tak jsem si vzal tři 0,25 mg neuroly a podařilo se mi usnout. Dnes sice nemám tak silné úzkosti, ale pořád jsem nervózní a v napětí, hodně se potím, cítím mravenčení v rukou, mám stáhnutý žaludek a nemůžu jíst, nemůžu se zbavit ošklivých myšlenek. Je možné, že by včerejší stav mohli způsobit výše uvedené léky, nebo je to způsobené delší stresem (nelepšící se bolesti zad)? Je možné, že mi včerejší atakou klesla hladina serotoninu a postupně se mi zvýší? Co můžu udělat proto, aby mi bylo lépe a podobné stavy se neopakovaly? Děkuji mockrát za zodpovězení dotazů a přeji hezký den.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, co se týká psychofarmak, tak o nich nelze mluvit jako o homogenní skupině. Některá z nich lze vcelku bezpečně užívat celý život, pokud to potíže vyžadují (např. antidepresiva), u jiných pak může hrozit riziko návyku, což přináší také zhoršení původních příznaků, pokud léky člověk neužívá stále více. Sem patří například anxiolytika (neurol, diazepam aj.). Co se týká dotazu na to, co mohlo způsobit Váš včerejší stav, tak takto přesnou odpověď dát asi nelze. Většinou jde o souhru více stresových faktorů - bolesti zad, strach, jak dopadnou testy a vyšetření, ona samotná úzkost může sama generovat ještě větší úzkost, vlivů je zde mnoho. Podobně bolesti zad jsou u úzkostných lidí mnohem častější. Lidé žijící v permanentním psychickém napětí nejsou schopni se uvolnit a zrelaxovat. Psychické napětí a svalová ztuhlost deformující záda k sobě mohou mít blízko. U úzkostných poruch je vždy důležitou součástí léčby psychoterapie, která člověku pomůže odkrýt, jak se stresem a úzkostí on sám (jeho psychika) nakládá, jaký má k sobě vztah, od kterého se odvíjí i postoj k jiným oblastem života a jak by se svými problémy mohl nakládat, aby se cítil lépe. V tomto všem by Vám měl podat přesnější informace psychiatr, který Vás léčí. Držím palce.
Jana
Odpověď peer poradce:
Jsou psychofarmaka, která můžete brát dlouhodobě, ale jsou také léky (právě na zmírnění úzkosti), které by měly být užívány jen dočasně, protože je u nich velké nebezpečí vzniku návyku. To byste měl probrat se svým lékařem a nechat si vše dobře vysvětlit. Píšete, že léky berete od roku 2002 - pokud vám lékař tyto důležité informace nedal, zkuste zvážit, zda byste nemohl vyhledat jiného. Já jsem měla štěstí na lékaře, který mi vysvětlil, které léky můžu brát dlouhodobě a které jen opravdu chvíli – a naučil mě, jak léky používat bez nějakého nebezpečí. A bolesti zad a ztuhlé svaly se mi objevovaly vždy, když mě něco víc tížilo – někdy dokonce dřív, než jsem si sama uvědomila, že toho na mě začíná být moc. Podle mé vlastní zkušenosti se s úzkostí dá něco dělat spíš formou psychoterapie, léky mi sice ulevily, ale byla bych jich musela brát stále víc a víc. Opravdové zlepšení mi při přinesla až psychoterapie, našla jsem velikou úlevu v hovorech s terapeutem a postupně taky líp pochopila, jak moje úzkost vzniká a jak ji včas zmírnit. Díky psychoterapii jsem o sobě začala smýšlet daleko laskavěji a úzkosti cítila podstatně míň. Držím vám palce, ať se vám daří lépe!
Zpět na seznam