Nevnímaný stres

Je mi 25 let, od malička jsem byla velice extrovertní a optimistický člověk, i přes všechny zdravotní neduhy kterými jsem si prošla ( jsem po operaci žlučníku, migreny, měla jsem trombózu, černý kašel). Nejnáročnější období pro mě bylo když jsem dělala autoškolu, celý život jsem se na to těšila až budu řídit a nakonec jsem zjistila že mi to moc nejde a bylo to pro mě dost stresující.Teď řídím a myslím si že už mi to problém nedělá. Jenže poslední rok střídám zaměstnání jelikož jsem dlouho nemohla najít práci tak sem měla aspoň brigády. A na konci ledna letošního roku jsem jednou začala zvracet, nějak jsem myslela že je to nějaký zdravotní problém jako žaludeční vředy nebo něco takového ale vyšetření nic neprokázalo, lékařka mi tudíž naznačila že to muže být psychicky problém, a já se snažím s ním už 2 měsíce bojovat, nezvracím každý den, ale nechci nikam jezdit, v podstatě ani nikam chodit furt jsem nervozní a mám strach že zase někam pojedu a budu zase zvracet. Nějak se ptám sama sebe kde vznikl u mě tenhle blok a nemůžu najít odpověď. Nepřijde mi že bych nějak vnímala nějaký abnormální stres abych se dostala do tohohle stavu. Jsem z toho nešťastná byla jsem zvykla cestovat, výletovat a furt něco podnikat a nyní když někam jedu vždy chci byt co nejdříve nazpět. Takže jsem prakticky pořád doma. Dokonce ani pěšky se mi nechce nikam vzdalovat od domu. Vždy když mě někdo tlačí do toho někam jet nebo jít začne mi plavat žaludek a radši zůstanu doma.