schizoafektivní porucha
dobrý den,léčím se 6 let se schizoafektivní poruchou beru tyto léky Azylarela,olwexia,olazax,mirtazapin,jednou měsíčně depotní injekce,jsem v plném invalidním důchodu,2x jsem se předávkovala a 3x jsem byla hospitalizovaná vždy 3měsíce,s nemocí jsem se stále nesmířila,nejvíc mě mrzí.že nemohu chodit do práce.nejsem schopna.sotva zvládnu domácnost a péči o syna,jsem neustále unavená a jsem schopna cely den proležet v posteli.léky mi moc nepomáhají ani po hospitalizaci jsem se necítila dobře.nejlíp se cítím u mami,kde můžu spát až se vyspím a skoro nic nedělat,je mi 49 let a žiji sama ,manžel ode mě odešel,protože byl ze mě hotový,že pořad ležím,sice za námi jezdí každý den ale jen rozdává úkoly a s ničím nepomůže,žádného přítele nemám ani nechci nemám sílu.chtěla bych poradit co dělat,abych měla více energie a neležela a také abych měla radost ze života,která mě schází ani mě nebaví chodit mezi lidi
děkuji jarka
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, smířit se s nemocí nemusí znamenat smířit se s tím, že nemůžete chodit do práce. K tomu, aby člověk začal znovu fungovat v pro něj důležitých oblastech života je užitečné svou nemoc nějakým způsobem přijmout a snažit se ji ovlivnit, což není totéž co smířit se. Schizoafektivní porucha má své fáze a medikace se může lišit podle toho, ve které fázi se pacient nachází. Proto bych konzultoval u svého lékaře, zda se na Vaší únavě aktuální nastavení medikace nemůže podílet. Dále je možné se obrátit na služby, které poskytují psychosociální rehabilitaci ve Vašem regionu, které často poskytují i peer poradenství, o kterém níže píše naše peer poradkyně. Držím palce.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, Jarko, podobné zkušenosti, jako popisujete vy, jsem slyšela od mnoha kolegů se schizofrenií - že po některých lécích byli podobně unaveni a naprosto bez energie. Nyní jsou schopni alespoň zkráceného úvazku a také mnoha zájmových aktivit, ale podle jejich zkušenosti to chtělo nedat se a řešit medikaci s lékařem tak dlouho, dokud nenašli tu správnou kombinaci a dávkování léků tak, aby se zbavili těch nejvíc nepříjemných příznaků nemoci, ale zároveň nebyli utlumeni až k ochromující únavě. Také bych vám chtěla doporučit vyhledat tzv. peer-pracovníka – to jsou lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním, velmi často právě se schizofrenií, kterým se nemoc podařilo zvládnout a kteří svoje zkušenosti předávají ostatním. Setkání s takovým živým důkazem, že se nemoc dá zvládnout, by vás mohlo povzbudit a inspirovat. Už teď zvládáte to nejdůležitější na světě – postarat se o svého syna, a věřím, že dodání naděje a možná lepší nastavení léků by mohlo vrátit radost ze života i vám. Moc Vám to přeji a držím palce!
Zpět na seznam