Zhoršení psychického stavu
Dobrý den, jsem student Matematicko-fyzikální fakulty UK a od září roku 2018 prožívám psychické alterace velmi podobné těm, které se u mě vyskytovaly v druhé polovině roku 2016 až červnu 2017. Tehdy jsem si zažil nejprve náhle přicházející měsíční období zvýšené kreativity, produktivity a celkově hédonistické inklinace, které vyvrcholilo čtyřdenním časovým úsekem s absolutní absencí spánku, subjektivním pocitem a dokonce i objektivní evidencí markantně zvýšených kognitivních schopností, ovšem i přes to, že mé inteligenční schopnosti byly v té době vyšší, než je má norma, jsem je sám vysoce přeceňoval. Po čtyřech dnech bez spánku jsem tehdy na letní škole matematiky začal psát po tabuli náhodné symboly a byl jsem přesvědčen, že jsem vyřešil Navier - Stokesovu rovnici . Na letní škole jsem taky víc než kdy před tím flirtoval se všemi zúčastněnými dívkami.. Krátce (nepamatuji si přesně, ale jedná se o jednotky dní) po tomto období jsem upadl do stavů, kdy jsem si připadal jako mimořádně hloupý a ošklivý, nebyl jsem pro černé myšlenky schopen každodenních aktivit a velmi vážně jsem uvažoval o sebevraždě - pokaždé, když jsem uviděl vysokou budovu. Než jsem si ale uvědomil, že můj "temný stav" opravdu není normální reakcí, zabralo mi to ještě několik měsíců, nakonec jsem se ale odhodlal. Vyhledal jsem tedy, tehdy ještě dětského, psychiatra a dostavil se na krátké vyšetření. Zde mi byla stanovena NEFORMÁLNÍ diagnóza (nebo spíše podezření) bipolární afektivní poruchy
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, bylo-li u Vás vzneseno podezření na rozvoj bipolární poruchy (své potíže popisujete velmi výstižně a skutečně na tento okruh mohou upomínat), je třeba v kontaktu s psychiatrem pokračovat, protože k rozvoji této poruchy nezřídka dochází celá léta. Její včasné podchycení a léčba, jak psychiatrická, tak psychologická, mohou její projevy zmírnit až potlačit a umožnit tak člověku, aby aby dostal svou nemoc pod kontrolu a ve svém životě se realizoval. Takže to je mé doporučení. Velmi výstižně o této problematice píše vysoce erudovaná profesorka psychologie Kay Redfield Jamisonve své knize Neklidná mysl. Sama se s bipolární poruchou léčí a potýká po celý svůj život, který je velmi bohatý a neměnila by. Držím palce.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mojí diagnózou je bipolární afektivní porucha (BAP), žiji s ní cca 25 let. Mám velmi podobné prožitky, jaké popisujete. Zažila jsem období, kdy jsem měla spoustu energie, elánu a ambiciózních plánů (některé se dokonce podařilo posléze zrealizovat). Málo jsem spala, svět viděla barevnější a vnímala spoustu podnětů, se kterými jsem někdy nevěděla, co si počít. Tato období nejprve mírné „růžové“ mánie (hypománie) většinou přerostla do mánie, kdy se přidal alkohol, neklid, někdy i agresivita, končila často hospitalizací. V počátcích jsem nemívala deprese, ale postupem času jsem začala upadat i do těžkých depresí, jak píšete „temných stavů“, které trvaly většinou několik měsíců. Až tehdy mi došlo, že jsem psychicky nemocná. Nebylo to ale tak, že se pouze střídala období mánie a deprese, prožila jsem i dlouhá období v pohodě a téměř bez léků, psala jsem knihy, založila nakladatelství, normálně žila i pracovala, a dá se říci, že je to podobně také nyní. Co jsem se dozvěděla o BAP, dá se hlavně v mladém věku dobře léčit a v některých případech postupně vysadit i medikaci. Jen pro doplnění, v Psychiatrické nemocnici Bohnice existuje speciální oddělení 27, kde se léči právě lidé s bipolární poruchou, má podle mého názoru vysokou odbornou úroveň a poskytuje kvalitní péči. Myslím, že by pro Vás bylo dobré navštívit psychiatra a popovídat si s ním o svých stavech bez ohledu na možnou diagnózu. Věřím, že Vám odborná podpora pomůže Vaše potíže lépe zvládat. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam