Anorexie
Dobré odpoledne, prosím o radu a pomoc. S anorexií bojuji už třetím rokem s menšími či většími přestávkami, ale poslední měsíce se opravdu rapidně zhoršila. Dokonce tak moc, že si toho všimla má škola, rodina i blízké okolí. S jejich pomocí jsem se ale rozhodla uzdravit a začít jíst. Nikdy jsem se nedostala na život ohrožující váhu, mám v podstatě normální postavu, ale vzhledem k dlouhodobějšímu hladovění mě trápí extrémní hlad. V souvislosti s tím mě však trápí myšlenky s přibíráním. Jde o to, že chápu, když potřebuje přibrat někdo, kdo je opravdu vychrtlý. Když ale vypadám zdravě, říkám si, jestli bych měla tolik jíst, jestli to potřebuji, jestli si to zasloužím, jestli jsem vůbec dostatečně nemocná, když tu kritickou podváhu ani nemám. Navíc, okolí se na mě může dívat divně, když tolik jím, ale na pohled to vůbec nepotřebuji. Z toho mám strach. Ikdyž přiberu, budu mít pořád zdravou váhu, ale už to bude zkrátka víc! Pro doplnění je mi 18 let, 164 cm, 46-47 kg. Děkuji!
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
za velmi pozitivní považuji to, že si potíže s anorexií připouštíte, chcete je změnit, máte podporu v okolí a jste ochotná využít pomoc. Časté a intenzivní myšlenky a prožitky spojené s jídlem, vnímáním vlastního těla i hodnoty, jsou jedním z ústředních projevů poruch příjmu potravy. Součástí léčby je osvojení způsobů, jak jejich nezdravou podobu rozpoznat a zvládnout. To je bez odborné pomoci velmi zdlouhavé a obtížné. Doporučil bych vám proto, abyste se obrátila na některého z odborníků, kteří se takovým potížím věnují. Řadu kontatků a cenných informací lze najít na webu sdružení Anabell (provozují i telefonickou poradnu), kontakty a dost možná i samotnou pomoc můžete získat v ambulanci klinického psychologa ve vašem regionu.
Držím vám palce!
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Vážím si důvěry, se kterou se na nás obracíte. Bohužel ale, já nemám osobní zkušenost s poruchou příjmu potravy. Domnívám se , že nejtěžší krok jste učinila. A to, že jste si připustila, že potřebujete pomoc. Zaměřujete se na pomoc svého blízkého okolí a rodiny. Je dobré mít podporu a nebýt v tom sám.
Píšete, že Vás trápí extrémní hlad. To považuji za signál těla, že se něco děje. Zároveň uvádíte, že Vám je 18 let. Tedy období skládání maturitních zkoušek a přijímacích zkoušek na vysokou. Mozek bude potřebovat dostatečnou výživu.
Během své praxe peer konzultanta, jsem se setkala pouze s jednou dívkou, která měla podobné problémy. Pro ni hledala pomoc její maminka.Vzheledm k tomu, že ani v týmu, kde pracuji, jsme neměli dostatek zkušeností, doporučili jsme jim, aby se obrátili na Kliniku poruchy příjmu potravy a začaly spolupracovat s psychologem.
Mrzí mě, že nemám pro Vás více rad, ale znovu opakuji: Ten nejtěžší krok jste již učinila. jste ochotná příjmou pomoc.
Hodně štěstí.
Katka
Zpět na seznam