Co se to děje?

Dobrý den, Je mi 27 let a už delší dobu mě trápí pár věcí. Občas mám strach chodit mezi lidi, že se semnou nebude chtít nikdo bavit, že řeknu něco trapného, že nejsem dost zajímavá a maximálně dokáži upoutat svým vzhledem. Mám také strach, že se vždy objeví někdo, kdo bude jak vtipný, milý, tak navenek vypadat líp a já pak nebudu mít čím zaujmout. Občas mě přepadne strach z toho, že mě venku někdo jen tak polije kyselinou. Do toho všeho mám OCD. Kompulze mám neustále, při každém odchodu z bytu vše několikrát kontroluji, pak jsou tu vtíravé myšlenky, které mě vážně obtěžují. Utišuji se tím, že když mi to přeroste přes hlavu, můžu se zabít a tím to vše skončí. Poslední dobou mám také problém se někomu otevřít a dost se přetvařuji, mám strach někomu říct, jak se doopravdy cítím. Příjde mi, že jsem zatím nic nějak nedokázala. Mám také problém s tím, že od určitého bodu je mi trochu nepříjemné někoho obejmout/říct mám tě ráda a to jak v rodině, tak mezi přáteli. Udělám to, ale cítím se při tom divně, i když jsem s tímto nikdy dřív problém neměla a lidi ve svém okolí miluji. Nedokážu to pořádně popsat. Další věcí, co mě trápí je žárlivost vůči ostatním lidem v mém okolí. Vždy mi přijdě, že se má někdo líp a mě to strašne užírá. Dost to ovlivnují i soc. sítě. Celkově mi ale přijde, že to vše nějak zvládám, už jsem si zvykla. Nejvíce mi na tom všem vadí, že když příjde nějaký takový stav, jsem na své okolí nepříjemná a to nechci. Děkuji moc za přečtení a zpětnou vazbu. :)
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, zdá se mi, že se vám děje dost nepříjemných věcí, které mají téměř jistě dopad na vaši životní spokojenost, vztahy a možná i studijní či pracovní oblast. To bych považoval za dostatečně pádný důvod, abyste se v potížích snažila lépe vyznat a hledat způsoby, jak to změnit. K tomu by pravděpodobně byla nejvhodnější psychoterapie. Dodatečným důvodem by pro mě bylo i to, že považuji za zbytečné se trápit, pokud existuje velká šance, jak potíže zmírnit. Jestli otázkou pátráte po důvodu zhoršení, nemohu na základě toho co o vás vím, odhadovat s jistotou. Spíše tipuji, že určitou roli v tom mohou hrát změny ve způsobu života, v důsledku covidových opatření, případně jiné zásadní události, které ve vašem životě či blízkém okolí nastaly. Držím vám palce!
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám dlouhou zkušenost s úzkostně depresivní poruchou, což je myslím podobná potíž. Úzkost mi zničila několik let života, protože její příznaky byly opravdu příšerné, od těch emočních včetně touhy raději nežít až po neovladatelné fyzické projevy (brnění rukou při stresu, nedostatek dechu, bolest na hrudi, nespavost, aj.) Co mi nejvíc pomohlo ji zvládnout byla delší pravidelná psychoterapie. Postupně jsem díky ní našla větší sebedůvěru, naučila se dívat na svět jako na méně nepřátelské místo, ve kterém neobstojím a nejsem v něm stále dost dobrá. Naopak jsem získala víru, že ač se každému i mně občas dějí těžké věci, nějak je zvládnu. Že ačkoli nejsem nejkrásnější a nejzábavnější a nejchytřejší na světě, dokážu s tím spokojeně žít a být ráda za to, co mám. Toto smíření mě osvobodilo, protože před tím jsem stejně jako vy stále měla pocit, že nejsem dost dobrá. Moc vám přeji, ať se vám podaří najít odborníka, který vám s tím pomůže. Léky mohou pomoci, ale změnu přístupu k sobě samé dokáže lépe terapie. Alespoň u mě to tak bylo. Držím vám palce, ať najdete v životě spokojenost.


Zpět na seznam