dotaz

Dobrý den, nevím zda na takovou otázku existuje univerzálně platná rada. Z principiálního hlediska se jeví jako pravděpodobné, že pokud s činnostmi v nových podmínkách vytrváte, postupně se touto zkušeností upraví to co se vám s činností spojuje. Měly by se vám tedy s postupujícím časem vzpomínky na těžké období objevovat méně často a méně intenzivně. Z praktického hlediska bych uvažoval, zda dílčí změny v provádění těchto koníčků nemohou tuto změnu podpořit. Nevím o jaké činnosti jde, tak spíše ilustrativně by mohlo jít např. o změnu trasy po které běháte, změnu žánru ve čtení, pletení rukavic místo šál... Roli může hrát i denní doba nebo místo, kde se to odehrává. Neviděl bych nic špatného ani na tom, kdybyste využila této situace k vyzkoušení dalších aktivit a vrátila se k nim s odstupem času. Přeji, ať se vám daří.

Dobrý den, píšete, že jste byla smutná a úzkostná a snažila se na to nemyslet a přijít na jiné myšlenky při vašich koníčcích. Na tom by asi nebylo nic špatného, nejspíš to tak děláme všichni. Pokud vám dobře rozumím, teď vám ale vaše koníčky připomínají dobu, kdy vám nebylo dobře. Zdá se mi důležité, jestli důvody pro vaši úzkost a nespokojenost už pominuly. Pokud ano, pak možná stačí, když si dostatečně uvědomíte, že starosti už jsou pryč, jsou minulostí a jsou za vámi. Někdy i já jedu v jakési setrvačnosti a nedokážu se uklidnit poté, co už můžu. Pomáhá mi připomínat si to, že už se problém vyřešil, obrátit pozornost k úlevě, že už je těžké období za mnou a dostatečně si to vychutnat, radovat se z přítomnosti. Případně zvažte, jaké jiné činnosti, která vám dělá radost, se můžete věnovat. Třeba to bude vítané zpestření.