Dotaz

Dobrý den, vysoké nároky na sebe sama často bývají přejaté z okolí, mnohdy od rodičů. Ti je někdy vznášejí mimoděk, jindy vědomě v dobře míněné snaze „aby byla v životě úspěšná“. Potíž to působí především tehdy, pokud zároveň není sdělováno (a vnímáno) „i takto tě máme rádi“. Řada rodičů to sice takto cítí, ale z různých důvodů nedává srozumitelně najevo. Možná by pomohlo, kdybyste si (klidně opakovaně) připomínala, co se vám ten den podařilo a v čem jste uspěla. Zajisté to často budou drobnosti, z těch je ale složen celek. V tomto připomínání vám může být užitečný písemný záznam, například formou deníku. Dále si můžete připomenout, kteří lidé vás mají rádi takovou, jaká jste. Prospěšné bývá, pokud člověk není se svými starostmi sám. Pravděpodobně je ve vašem okolí řada lidí, kteří zažili či zažívají podobné tlaky a pocity. Můžete se inspirovat tím, jak je řeší oni i si být vzájemnou podporou. Možná by šlo vaše trápení probrat s někým z vaší rodiny – rodiči, tetou, babičkou.. Lze využít i odborné pomoci – zavolat na linku důvěry, navštívit školního psychologa, vyhledat psychoterapii. Držím vám palce!

Dobrý den. Velice si vážím Vašeho dotazu. Vnímám, že máte na sebe opravdu vysoké nároky, objevují se prvky perfekcionismu. Ale úplně chápu, že je to stav, kdy si člověk prostě nemůže poručit. A trápí se. I já se potýkám se zaměřením na výkon. A mně určitě k zpracování těchto myšlenek pomáhá psychoterapie. Je velice ulevující si o tom s někým bez výčitek promluvit. Taky mi hodně pomohlo, když jsem našla člověka, který to má stejně. To souznění bylo osvobozující a zároveň jsem se na své myšlenky podívala trochu z jiné perspektivy, což mi pomohlo je zmírnit. Sama bych tedy hledala nějakou vrbu. Dostat své trýznivé myšlenky ven a tím je trochu znehodnotit. Člověk pak zjistí, že okolí ho vůbec takto nesoudí. Přeji mnoho sil a krásné léto.