Doznívání minulosti

Dobrý den, v minulosti se mi stal pro mě momentálně poměrně traumatizující zážitek. Bylo mi 14 nebo 15 (je to dávno a snažím se na to nemyslet, nejsem si jistá přesným věkem) a měla jsem problémy v rodině, rozvod rodičů. Vypořádávala jsem se se svojí introvertní stránkou, která mi ve společnosti jenom přitěžovala. Velmi jsem se trápila, v jednu chvíli skoro nejedla, poté časté záchvaty breku. Začala jsem mít emocionální ,,vztah” s o 15 let starším člověkem, který později přerostl i v intimnost. Chtěla jsem si asi tímto krokem vyléčit své bolesti. V tu dobu jsem k tomu člověku byla hodně emocionálně vázaná, ale když se na to období podívám s odstupem času, tak mě tento zážitek traumatizuje a pronásleduje, je mi z něho zle. Po nějakém čase jsem na to přestala myslet a pořád se to vrací a způsobuje mi to úzkosti. Protože nevím jestli jsem si za to mohla sama, když mě ten člověk nikdy do ničeho nenutil, ale byla jsem nezletilá. Tato bolest byla prohloubena tím, ze skoro každý rok vím, ze se mě pokouší kontaktovat, i když jsem mu nedala sebemenší příležitost a nejhorší je, že ho občas i někde potkám. Jenom ten pohled ve mě vyvolává strašný vztek a zoufalství.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, je pro mě pochopitelné, že pro vás taková zkušenost mohla být zraňující. Trápí vás úvahy o tom, zda si za to „můžete sama“. Je ale možné na to pohlížet i tak, že dotyčný člověk zneužil vašeho oslabení (souvisejícího s vaším věkem a životní situací) a vaši důvěru využil či zneužil tím, že překročil hranici toho, co pro vás bylo přijatelné. Nakolik to bylo vědomé či neuvědomované, nemohu soudit. V každém případě si ale myslím, že byste své tehdejší chování měla posuzovat shovívavě. Bylo to v období vašeho dospívání a proto jste měla jen omezené zkušenosti a možnosti pro rozhodování se a nastavování hranic. Naopak na něj by bylo možno klást mnohem větší zodpovědnost, za to co se tenkrát stalo, kvůli výrazně větším životním zkušenostem. (Tím spíše, pokud vám ještě nebylo 15 let.) Důležité mi přijde uvědomit si, že nyní máte mnohem větší možnosti a zkušenosti a tím pádem se můžete v analogických situacích lépe chránit. Pokud vám tyto vzpomínky a zkušenosti budou i nadále znepříjemňovat současný život, bylo by na místě vyhledat psychoterapii, která obvykle dokáže takové problémy účinně řešit. Přeji, ať se vám daří.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, rozdělím svoji radu do dvou částí: jak ošetřit budoucnost a jak se vypořádat s minulostí. Pro klid vaší budoucnosti by asi bylo dobré tomu člověku dát jasně a přesvědčivě najevo, že si další kontakt s ním nepřejete a trvat na tom. Pak by vás i náhodné potkání mělo přestat trápit, protože jste se za sebe postavila, jasně dala najevo, že se s ním nechcete ani bavit - a můžete to "jen" dodržovat. Aby vás přestala trápit minulost, podle mé zkušenosti je dobré ji přestat zatlačovat a naopak ji s někým důvěryhodným probrat, mluvit o ní. Tak by zážitek mohl přestat mít sílu a mohla jste na něj zapomenout. Snadno se řekne "přestaňte se tím trápit, je to minulost", to většinou takto snadno nejde udělat. Ale když si s někým podporujícím zážitek připomenete, ujasníte si, proč na vás stále působí, uděláte si z něj možná nějaké poučení pro budoucnost, případně zjistíte, jestli se vám něco podobného i dnes v životě neopakuje, nepřipomíná, měla by minulost přestat působit. K takovým rozhovorům je nejlepší psychoterapeut - někdy se lépe hovoří s cizím člověkem, kterého jinde v životě nepotkáváte. Držím vám palce, ať je vám brzy líp.


Zpět na seznam