Jak se změnit

Dobrý den, zdá se mi, že obavy které máte z projevu před jinými lidmi, jsou v něčem podobné obavám z vlastních schopností a ze smysluplné cesty životem. Protože je to poměrně konkrétní problém, bylo by vhodné začít pracovat na rozvíjení sociálních dovedností a zvládání úzkosti. Pokud vám nestačilo „vystavování se situaci“ jak jste ho dělal, bylo by vhodné začít se systematickou psychoterapií, která vám velmi pravděpodobně pomůže dosáhnout znatelného zlepšení. Pokud při dřívějším pokusu došlo ke zhoršení, nebyla pravděpodobně tato expozice ("vystavování se") provedena vhodným způsobem - mohla být například příliš náročná nebo nebyla v jednotlivých případech dostatečně dlouhá. Někdy bývá vhodné na přechodnou dobu i doplňková léčba psychiatrickými léky, nácvik relaxačních technik či další postupy. Možná vám zkušenost se zvládnutím těchto potíží dodá víru a jistotu ke zvládnutí těch dalších. Nebo se následně stanou dalším tématem, kterým se v psychoterapii budete zabývat. Držím vám palce !

Dobrý den. Při čtení Vašeho dotazu jsem si uvědomila, jaký zásadní okamžik, pro osobnostní a profesní růst, sehrálo uvědomnění si vlastní hodnoty a přijetí se. Nevím jistě jak se to stalo, ale přijde mi, že jsem se začala vědomě obklopovat pozitivní energií, pozitivními lidmi. Cíleně jsem se dívala na filmy s dobrým koncem. A zároveň jsem si vytvořila zkušenost při spolupráci s lidmi s mentálním onemocněním. Ti mě naučili radovat se z maličkostí a neklást na sebe velké nároky. Tak se stalo, že krůček po krůčku, jsem se začala měnit a mít ráda. Přijala jsem se se svými nedostatky. Našla si práci, o které jsem přesvědčená , že má smysl a která mě zároveň těší. No a vztah přišel, jako třešnička na dortu. Ve svém dotazu píšete, že byste rád dokončil VŠ. Musím říci, že Vás obdivuji za Vaší odvahu se do toho pustit. Já osobně jsem odvahu nenašla. Nevěřila jsem si natolik, že zvládnu přijímačky a všichni , co se o to alespoň pokusili, mají můj obdiv. Dnes je díky technologiím všechno jednodušší. Můžete se na přijímačky připravit a vyzkoušet si je. Chápu , že problémy , které máte s vystupováním na veřejnosti jsou pro Vás překážkou, ale moje osobní zkušenost z veřejných vystoupení je, že se to doopravdy dá nacvičit. Na poprvé je to opravdu nejtěžší. Ne že bych neměla trému, tu mám pokaždé, ale naučila jsem se s ní pracovat. Život strašně rychle letí, nebojte se chytit ho do svých rukou a prožít podle svých přání. Hodně štěstí. Katka