Mám pocit, že je se mnou něco špatně
Mám zkouškové období a trochu stoupá stres. Mám problém, že se nestihnu naučit a vyhodí mě jako minulý rok. Máme velkou rodinu a moji rodiče mají spoustu známých, kteří na Svátky přišli. Ve společnosti jsem ráda, ne s rodiči, to jsem inhibovaná, nervózní, nemluvím.
Chvíli potřebuji pro sebe, přesto pokud se doma tato možnost naskytne, nedokážu si mentálně odpočinout. Navíc se často hádám s mámou. Nejsem dítě, jaké si představovala. Chtěla by, abych se víc chovala jako ona. Aby byla šťastná musela, bych předstírat. Vyčítám si, co je se mnou jinak a špatně, dny trávím smutná s jídlem nebo prokrastinací, bez energie u seriálu. Googluji, kdo jsem, jaký mám problém, zkouším testy i pár astrologických, abych se napravila, poznala se, zjistila, jestli jsem to, kým se považuji, protože můj vnitřní hlas doma mizí. Mám zvláštní stavy, kdy jsem bez nálady, nechci vidět lidi, slyšet žádný hluk a 1 místo, kde si odpočinu, cítím se chvíli dobře je koupelna, zamknu se a jen jsem. Když vylezu, zase se pocity vrací, věci kazím, dělám špatně, sebe vidím jako špatného člověka, neplním úkoly, které jsem chtěla udělat. Občas se ozve hlásek, že takto to dal nejde, že bych se měla učit nebo to nestihnu a o pár dní později, že bych se měla učit, protože nestíhám a následuje uč se, už nemáš šanci to stihnout. Což mě trápí, když vím, co bych v budoucnu chtěla dělat, ale nejsem schopná zvládnout mezikroky, nejsem schopná uspět.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z toho co píšete nejsem schopný odlišit, nakolik je vaše nepohoda spojena s aktuálním tlakem na školní výkon a nakolik je přítomna i v obdobích kdy se ve škole „nic zvláštního“ neděje. Co se týká první varianty (jen při školním tlaku), bylo by vhodné zaměřit se na hledání způsobů, jak učení lépe zvládat. Může to například zahrnovat rozvržení učiva do průběžných dávek v průběhu roku, sehnat si doučování či nějaký kurz, učit se společně s některými spolužáky (to může být skvělé pro podporu i motivaci), rozvrhnout si režim učebního dne abyste měla klid i aktivity pro odreagování a odměnění se. Je také možné zajít pro radu ke školnímu psychologovi nebo do pedagogicko- psychologické poradny. Možná by vám leccos poradil i některý z vašich učitelů, ke kterému chováte důvěru. Ostatně těžkosti s učením zažila v některých životních obdobích snad většina lidí...
Při variantě dvě (není mi dobře ani když nejsou školní tlaky) bych přemýšlel nad hledáním opor a příznivého prostředí. Konflikty s rodiči jsou v dospívání běžné, podle některých teorií dokonce biologicky dané (vysvětlováno jako „vypuzování“ mláďat, aby se starala o sebe a hledala nové teritorium). Zároveň však v naší kultuře přetrvává kvůli (mimo jiné) školní přípravě dlouholetá existenciální závislost na rodičích. K úspěšnému zvládnutí této náročné životní etapy mohou napomoci různé zdroje podpory mimo rodinu – důvěrné přátelské vztahy, smysluplná či zajímavá volnočasová činnost, prostředí do kterého se mohu uchýlit a kde se cítím dobře a bezpečně (ať již v rámci širší rodiny či mimo ní). Takové prostředí nemusí být nutně místo v pravém slova smyslu. Může se jednat o procházku v lese, zkoušku kapely, trénink sportovního oddílu a nebo čas v mém pokoji, kdy si zapnu hudbu která mě těší a pohltí… Zdá se mi, že jste na své prožitky a potíže sama. Nemáte ve svém okolí někoho, s kým je můžete sdílet a kdo vás podpoří? Šlo by to zkusit s někým z rodiny (sourozenec, teta, babička..) nebo mimo ní? Pokud se rozhodnete hledat oporu mimo své prostředí, můžete se obrátit na telefonní Linku bezpečí případně na psychologa.
Držím vám palce se zkoušením a přeji, ať je vám brzy alespoň o kousek lépe.
Zpět na seznam