Nemoc a jídlo
Dobrý den, pár let zpátky mi byla diagnostikovana endometrioza minojine na střevu. Docela dlouho před operací jsem nemohla pořádně jist, z jídla mi bylo špatně, měla jsem bolesti. Po operaci musím držet dietu bez lepku a laktózy a stále bojuju se strachem z jídla. Několikrat se mi stalo, že mi někdo dal něco z čeho mi bylo špatně - kamarádi, rodina, restaurace. Mám teď strach se kdekoliv najíst, když mi někdo vaří musím se pořád přesvědčovat, že je jídlo v pohodě. Mám strach i z jídla, které neznám. Bojím se že mi po něm bude zle a budu mít bolesti. Za jídlo taky měsíčně utratím strašně peněz a mám pocit že je to součást toho problému. Ráda bych to začala nějak řešit, můžete mi poradit co s tím?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
odpověď peerporadkyně považuji za trefnou. Vnímám, že vaše ostražitost je do určité míry opodstatněná a nechuť k jídlu zase založená na minulé zkušenosti. Součástí problému je však i nastavení "přiměřené míry" - tak, aby vás chránila od potenciálních problémů a přitom co nejméně zasahovala ostatní oblasti života. I to může být tématem pro psychoterapeutický rozhovor. Dalším tématem může být podrobnější prozkoumání úzkosti a způsoby jejího zvládání.
Sama pak můžete do života zařadit aktivity, které hladinu úzkosti průběžně snižují. Z těch běžně rozšířených se jednání o cvičení jako jóga nebo tai-či. Prospěšná bývá i tělesná aktivita, především vytrvalostní rekreční sport (kolo, běh, plavání). Dále existují kurzy relaxačních technik - autogenního tréninku a Jacobsonovy progresivní relaxace.
Můžete také zkonzultovat tyto problémy se svým gastroenterologem. Tipuji, že takový druh potíží není zcela vyjímečný a třeba vám nějaký další postup doporučí - například konzultaci s výživovým poradcem.
Přeji, ať se vám daří, držím palce.
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Nemám sice osobní zkušenost s endometriózou jako takovou, ale přesto nějakým způsobem vaše potíže znám. Trpím mnohočetnými potravinovými alergiemi a z tohoto důvodu jsem nucena pečlivě zkoumat složení všech potravin, které si kupuju. Často mám problém vybrat si jídlo v restauraci, protože neznám jeho přesné složení. O stravování se někde v zahraničí, kde nabízejí mně naprosto neznámá a potenciálně alergicky nebezpečná jídla, ani nemluvě. Člověk si pak časem vypěstuje takovou věčnou ostražitost a vlastně i nechuť zkoušet něco nového, stravovat se mimo domov apod.
Já sama jsem o těchto obavách opakovaně mluvila se svým psychoterapeutem a myslím, že se mi dost ulevilo. Snad i vám by mohl rozhovor s psychologem pomoci. A celkově je asi prospěšné se zamyslet nad příčinami zvýšené úzkostnosti a hledat cesty, jak se v tomto směru stát odolnější.
Přeji vám hlavně pevné zdraví.
Zpět na seznam