Odjezd na intr
Dobrý večer,
od začátku školního roku jezdím nově na internát. Věděla jsem, že to pro mě není, protože nemám ráda velké nebo jakékoli jiné změny. O víkendu mi nevadí být doma stejně tak, jako mi nevadí být na intru, protože se na prostředí rychle adaptuju. Co je ale problém, jsou cesty vlakem domů i na intr. Horší je to samozřejmě na intr, kdy se mi jednou stal i takový panický záchvat, kdy se mi musel měřit tlak. Točila se mi hlava, měla jsem zrychlený tep a hořela jsem, jakobych měla horečku. Musela jsem si jít lehnout, a nakonec mě naši na internát raději zavezli. Od té doby mám strach, že se to stane znovu, takže jsem ve stresu celou dobu, co jsem doma. Můj dotaz je, jak tedy nejlíp přemohu tenhle strach, který mám každý víkend?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
odpověď peer poradkyně je výstižná. Za řešení považuji psychoterapii a hledání způsobů, jak se při cestování podpořit – třeba tím, že se zaměstnáte a odvedete pozornost na něco jiného. Užitečné by pro vás bylo naučit se dechové a relaxační techniky - s tím vám poradí psychoterapeut, případně lze nalézt i takto cílené kurzy. Podobně účinkuje i cvičení jógy nebo tai-či. Svou roli pak mohou sehrát i změny v životním stylu. Situace obvykle bývá hůře snášena, pokud je člověk unavený, hladový, nevyspalý, ve špatné náladě apod. Prospěšné naopak bývá optimistické ladění (lze naplánovat něco, na co se po příjezdu můžete těšit nebo čím se můžete odměnit?), dostatek fyzické aktivity atd.
Zvládání obtížných situací lze vnímat jako specifický druh učení se (a takto se s ním v psychoterapii často i zachází). Lze proto očekávat, že každá úspěšná zkušenost „zvládla jsem to“ vás posune k tomu, aby při dalším opakování byla obava a úzkost menší. Únik z takové situace, naopak vede k posílení tohoto řešení a je proto vhodné v dojíždění pokračovat i když to není moc příjemné.
Držím vám palce !
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Obavy ze změn, úzkostné stavy i panické ataky dobře znám na vlastní kůži. Již delší čas se s nimi léčím, protože mi do značné míry snižovaly kvalitu života a omezovaly mě v běžném každodenním fungování. Nejvíce mi pomohly pravidelné rozhovory s psychologem (psychoterapeutem), díky kterým jsem si uvědomila, z čeho plyne má vnitřní nejistota a úzkost. Pokud by tedy vaše nepříjemné stavy trvaly i nadále, na vašem místě bych zkusila vyhledat psychologickou pomoc. Rodiče by vám s hledáním kontaktů na internetu jistě pomohli.
Ze své strany asi můžete vyzkoušet nějaké strategie, jak cestu lépe zvládnout. Například domluvit se s někým, že budete cestovat společně. Nebo si vzít s sebou do vlaku sluchátka a pustit si hudbu nebo film. Nebo si naplánovat nějakou jinou aktivitu, která by během cesty odvedla vaši pozornost. Asi záleží na tom, co vás osobně baví a těší. Někdy si člověk po čase zvykne a pravidelně se opakující cesty může postupně zvládat lépe a lépe.
Přeji vám hodně sil a vnitřního klidu.
Zpět na seznam