Potíže v praci

Dobrý den, několik let jsem vystavena stresu v práci, který způsobuje kolegyne, ktera mi dělá problémy. Myslím si, že jde uz o určitou formu sikany. Pomlouvání, neustále sledovani toho co dělám, kam jdu, co mám na sobě, co jim, podsouvání potravin co nejim, záměrná ignorance, výbuchy agrese, překrucování pravdy a dostávají kolegů na svoji stranu. Dotyčná kolegyne mě nakazila minulý rok koronavirem a od té doby mam psychické problemy, nemohla jsem se smířit s tím, že právě ona, navíc se proti mně obrátila i jiná kolegyne, se kterou jsem měla hezky vztah. Kolegyne, co mě nakazila necítila vinu a naopak ještě pridávala a záměrně mně ublizovala... Mela jsem šílené pocity úzkosti, beznadeje a uvažovala o sebevraždě. Zacala jsem se tedy lecit na psychiatrii a brat antidepresiva, ale pocity prázdnoty a postraumatickeho stresu, především, když mám jít do práce, přetrvávají. Myslím si, že už mám tím vším, léta trvajícím stresem, změněnou osobnost. Myslíte si, že bych měla z práce odejít? Bojím se, že to budu brát jako prohru, jsem sama, nikoho nemám a vlastně pracovní kolektiv je můj téměř jediny sociální kontakt. Jsem v zacarovaném kruhu, nemám sebevedomi na to obcházet pohovory,  nemám se na co tesit, už nemám motivaci se vůbec snažit, přede mnou prazdno...Bude to někdy jinak? Myslíte si, že je lepší z práce odejít? Co byste dělal, podle toho, jak to popisuji, vy? Děkuji moc za odpověď.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, zcela souhlasím s tím, co vám níže píše peerporadkyně. Obecně považuji za vhodné se v prvním kroku pokusit konfliktní situaci zvládnout a změnit. V případech, kdy potíže souvisí s mezilidskými vztahy, to však nikdy nezáleží jen na jednom z aktérů, ale je v tom potřeba snahy obou (či více) stran. Někdy navíc, ani při upřímné snaze všech zúčastněných, není dostatečná změna možná. Z toho co píšete to vypadá, že se situace dlouhodobě nemění, nebo se snad i mírně zhoršuje. Na vašem místě bych nejspíš zvažoval, zda mi snaha o změnu či unesení situace stojí za důsledky kterým čelíte. Mnohdy je výhodnější ustoupit než „bojovat s větrnými mlýny“. Pravděpodobně by pro vás bylo prospěšné, ujasnit si své úvahy, prožitky a možnosti řešení prostřednictvím psychoterapie. Ta by vám zároveň mohla být oporou v naplánování a provedení změn. Držím vám palce.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Je mi velmi líto, že prožíváte v práci tak obrovský stres, který vás ochromuje v celém vašem životě. Vím, jak dokáží nefunkční vztahy na pracovišti radikálně snížit pociťovanou kvalitu života, i když jsem tedy asi nikdy nečelila takovému tlaku, jako vy. Já sama jsem člověk, který celý život zápasí s úzkostnými a depresivními pocity a je pro mě nesmírně důležité, s kým pracuji a jaká je na pracovišti celková pohoda či nepohoda. Pocity vlastní nejistoty a neschopnost se účinně bránit nátlaku druhých je možná téma do terapie. Určitě by bylo na místě své pocity podrobně probrat s odborníkem a naučit se lépe chránit sebe sama, protože útoční lidé nám do života budou přicházet opakovaně. Na vašem místě bych však asi uvažovala i o změně práce, pokud bych si to mohla dovolit. Zůstávat v něčem, co nás tak moc ničí, je sebetrýznění. S případnými pocity selhání bych se opět sdílela se svým terapeutem. Přeji vám jen vše dobré a také sílu udělat některé přínosné změny ve vašem životě.


Zpět na seznam