Problémy, pláč

Dobrý den, opravdu mě mrzí, že jste se rozhodla vyhledat pomoc a okolí vás v tom nepořilo. Přemýšlím nad tím, zda rodiče vědí, jak je vaše situace vážná. Nenapadá mě příliš pádnějších důvodů, kdy pomoc vyhledat, než že jste tak nešťastná, že přemýšlíte nad sebevraždou.. Šlo by s nimi o tom ještě mluvit (nebo jim to napsat), aby lépe pochopili ? Přijde mi skvělé, že hledání pomoci nevzdáváte. Pravděpodobně nejsnazší může být telefonát na Linku bezpečí, k tomu souhlas ani podporu rodičů nepotřebujete. Může se vám tam dostat podpory i rad, co zkusit dál. V některých psychologických ambulancích není souhlas rodičů s návštěvou vyžadován (právní situace není úplně jednoznačná v tom, zda je nezbytný do 18 nebo do 16 let). Můžete tak zkusit kontaktovat psychologa i sama a o své situaci se poradit. Je možné, že určitou pomoc by vám poskytla vaše praktická (dětská) lékařka. Další možností pak může být požádat někoho dalšího, kdo vám pomůže rodiče přesvědčit - např. někoho ze širšího příbuzenstva (babička, strýc ..), školy, nebo volnočasových aktivit. Záleží na tom, s kým máte bližší vztah a důvěru. Držím vám palce!

Dobrý den. Na začátku bych vás chtěla velmi ocenit za to, že jste odhodlaná hledat na své potíže odbornou pomoc. Je opravdu velmi důležité v psychických trablech nezůstávat sám. Já ve vašem věku tuto chybu dělala a nebylo to vůbec snadné. Nechci nijak posuzovat odmítavou reakci vašich rodičů. Nebyla jsem u toho a neznám souvislosti. Rozhodně však nemají pravdu vtom, že v místě vašeho bydliště by se psychická pomoc pro mladistvé nenabízela. Pokud vaše rozhovory s rodiči nikam nevedly, zkuste se obrátit na jiného dospělého, ke kterému máte důvěru. Získáte tak "spojence" pro hledání pomoci. Nebo lze také využít školní prostředí a promluvit si s učitelem nebo výchovnou poradkyní. Prostě hledat cesty, jak do vaší situace vnést více světla a klidu. Moc vám držím palce!