Život v breku
Dobrý den mám prosbu jsem Nikola je mi 15 let mám prosbu takovou jsem povazny autonehodě byla jsem půl roku v nemocnici a teď jsem doma jsem v pubertě a mám hádky velký s mámou nevím co dělám špatně řeknu něco ze srandy ona se urazí nebo mě furt vyhazuje k tátovi ano jsou rozvedený jen dneska jsme se pohádali kvůli tomu že jsem šla k babičce a pak za mnou šel můj brácha a neposlouchal a chtěl jít domů tak babička ho poslala pak máma volala babičce a oni se nějak pohádali a máma mě začala vyhazovat nadávala sprostě všechno možný zhroutila jsem se brečela jsem myslí si že za to můžu já jen chci prosím poradit co mám dělat když se hádám s mámou furt brečím stresuji se moc prosím o pomoct H.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, Nikolo.
Konflikty mezi rodiči a dospívajícími dětmi jsou častým jevem a přirozenou etapou vývoje, to ale nic nemění na tom, že mnohdy bývají bolestivé. Obvykle nás víc zraní střet s tím koho máme rádi a na kom nám záleží, než s někým cizím. Pokud na tebe rodiče či prarodiče přenáší konflikty které mají mezi sebou, nepřijde mi to fér. Předpokládám, že v tvém případě je vše komplikovanější tím, že jsi byla dlouho v nemocnici a vypadla jsi tak z běžných aktivit mimo domov a možná i z kamarádských vztahů.
Podporou pro tebe může být to, pokud se svým trápením nebudeš sama. Komu ze svého okolí se můžeš svěřit? Máš blízkou kamarádku, někoho v širší rodině? Pokud bude potřeba, můžeš zatelefonovat na Linku bezpečí nebo se obrátit na školního psychologa. Možná by stálo za to, zkusit s mámou v klidu o tvých pocitech, potřebách a přáních promluvit. Je možné, že ji vaše konflikty též zraňují. Někdy se podaří po vzájemné domluvě rozlišit předměty hádek které jsou zásadní od těch zbytečných, nebo vytvořit domácí pravidla, která počet konfliktů sníží. V neposlední řadě je pak dobré vytvářet si prostor a vztahy i mimo domov, což pomáhá napětí „naředit“.
Držím palce!
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den Nikolo. Moc mě mrzí, že se trápíš. Dospívání, není úplně jednoduché. Ani já neměla snadný start do dospělosti. Naše maminka byla vážně nemocná a já se v pubertě neměla na koho obrátit se svými pocity. V té době neexitovaly Linky důvěry pro děti a dospívající. Hodně mě v té době pomohla starší sestra. Napadlo mě , že i Ty máš někoho , komu se můžeš svěřit, kdo Tě má rád. Někoho, koho můžeš požádat o vyslechnutí a radu. Babičku. Je fajn si o tom jak se cítím , co prožívám, s někým promluvit. Píšeš , že máš po autonehodě. První , co mě napadlo, že se teď o Tebe a bratra maminka víc bojí. Víc, než tomu bylo doposud. Možná má i starosti v práci nebo jiné, o kterých nemusíš ani vědět. Napadlo mě , že vše může být jen nedorozumění pramenící z nepochopení situace toho druhého. Být já v Tvé kůži, snažila bych se o to, aby moji nejbližší věděli, jak se cítím , co mě trápí, co momentálně prožívám. Pokud máš strach, že se zase pohádáte, zkus si napsat svoje pocity na papír a jednoduše , je dej babičce nebo mamince přečíst. Třeba to lépe příjmou a budou mít i čas na rozmyšlení si odpovědi.
Hodně štěstí
Katka
Zpět na seznam