Zneuziti

Moji mamku jeji otec(muj deda)sexualne zneuzival od 14 az do cca 37let.I me jako malou deda osahaval,chtel honit penis a sahat na nej,otiral se o me a vyndaval ho prede mnou.K pohlavnimu styku nedoslo.Mlcela jsem a nevedela co delat.Pozdeji prestal.Ja jsem to mamce rekla,az to rekla ona mne.Nikdo to nevedel.Jeji otec ji vyhrozoval,ze opusti jeji mamu(mou babicku)a maminky bratra.V 18 se vdala,nedal ji pokoj.Porad ji vyhrozoval.Babicka mozna neco vedela.Babicku deda podvadel.Ani muj otec nic nevi.Zneuzival ji u nas doma,venku,vsude,kde to slo.Bala se,co reknou ostatni,rodina.Proto mlcela.Stydela se.Nemela odvahu to rict.Trpela,nez se rozvedla s mym tatou a podruhe vdala.Deda se trochu stahnul.Sve rodice vidala dal az do ted.Deda ji porad psychicky depta.Mamce zemrel druhy muz.Muj 85 deda si ho stale pred mamkou honi,kdyz jsou sami.Kdyz mamka vi,ze i me obtezoval,rekla mi,ze s nim konci.Mne se ulevilo,ze to vi,co mi udelal.Chtela jsem ji to rict,az tu deda nebude.To same chtela i ona.Chci ji pomoci.Chceme mu to rici do oci,ze obe vime,co udelal.Rici to memu bratrovi.Nevim,jak to vse bude,az to reknem.Chci,aby se ted bal on nas,ze se mamka vzeprela a babicka vedela pravdu.Mozna ji zna.Co by jste delal?Nedokazu se ted chovat normalne,ani mamka.Ale nechci to nechat byt...
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, je mi samozřejmě líto, že jste vy i vaše matka v průběhu dětství i dospělého života zažívaly takové věci. Není nikterak neobvyklé, že oběti takového chování mlčí o tom co zažily i před svými nejbližšími dlouhou řadu let. Časté je i to, že situace je natolik paralyzující, že nedokáží bránit sebe nebo někoho dalšího, komu něco obdobného hrozí. Za pozitivní považuji to, že nyní již nejste se svými zážitky sama a hledáte způsob, jak se s tím vyrovnat a chránit sebe i matku. Na to, jak nyní postupovat mám odlišný názor než naše peer poradkyně. V první řadě bych doporučoval obrátit se na specializovanou odbornou pomoc - tedy některou z organizací pomáhajícím sexuálně zneužitým lidem. Další kroky bych doporučoval dělat až po základní stabilizaci a konzultaci s těmito odborníky. V první řadě je dobré myslet na své psychické bezpečí a stabilizaci, protože překotné a neuvážené kroky mohou naopak vést k další traumatizaci či retraumatizaci. Odborníci vás, kromě přípravy na další kroky, mohou při jejich realizaci i podporovat a provázet. S ohledem na to, jak dlouho s těmito zážitky žijete, přijde mi mnohem důležitější postupovat klidně a uvážlivě i když tím další kroky oddálíte o několik týdnů nebo měsíců, než hledat okamžité řešení. Jediná věc, kterou bych považoval za vhodné učinit bezodkladně, je zbránit dalšímu nebezpečnému setkávání - ideálně bych přímý kontakt přerušil nebo si alespoň zajistil takové podmínky (setkání na veřejném místě, doprovod..), aby ke zneužívání nemohlo dojít. Držím vám palce!
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. To co jste zažili a zažíváte vlastně dodnes je otřesné. Sama si myslím, že by se situace určitě měla řešit. Není dobré zůstávat v takto otráveném vztahu. Já sama bych se nejdříve svěřila někomu, komu naprosto důvěřuji. A získala tak někoho k pomoci. Dále si myslím, že je to na nahlášení policii. Ale samozřejmě to není jednoduchá věc a člověk se přeci jen bojí. Za mě by bylo důležité zpřetrhat kontakty s Vaším dědou, usilovala bych o bydlení daleko od něho, nedávala bych mu záminku. Situace není jednoduchá a bude k řešení potřeba mnoha sil a odhodlání. Držím Vám palce, abyste našli konečně potřebný klid.


Zpět na seznam