Matka vs. přítelkyně

Dobrý den, nevím si rady, jak s tímto problémem naložit, proto se obracím na Vás. Jsem muž, 34 let, nekuřák, lev. Prakticky do svých 33 let jsem žil s matkou, samoživitelkou, pod jednou střechou. Oba podnikáme ve vlastní firmě, která nás, momentálně asi jako jediná věc, spojuje. Do minulého června jsem byl bez přítelkyně a se svou nadváhou jsem nic nedělal. Neměl jsem chuť, bylo mi to jedno, mé okolí a jeho názory mne nezajímaly, i když mne matka často pumpovala slovy “koukej se sebou už konečně něco udělat, najdi si konečně holku, apod.“. Vloni v červnu mne hecnul známý a já přišel v kolektivu nových tváří sportu na chuť, po skončení kurzu jsem si začal uvědomovat svou vlastní změnu, jak v pohledu na svět tak i fyzickou – hubnul jsem (za celou dobu cca 6 měsíců zatím 25 Kg a jsem na ideální váze). Během počátečního hecovního kurzu, ze kterého se nakonec vyklubalo členství trvající do dnes, jsem se zahleděl do své současné přítelkyně. A zde je kámen úrazu. Vztah mé matky s mou přítelkyní. Uvědomuji si, že má matka je na mne za léta intenzivního soužití fixována, ale že by byla schopna zajít až do takových extrémů, jen aby rozbila náš vztah, jsem opravdu nečekal. S mou přítelkyní se za celou dobu našeho vztahu setkala jen 2x, jednou na zastávce a při prvním setkání, které dopadlo přímo katastrofálně. Ihned jakmile se matka dozvěděla, že mám přítelkyni, aktivně se začala zajímat o její minulost, ve společnosti, kde přítelkyně pracuje, měla shodou okolností staré známé, kteří jí ochotně, ať už zaujatě proti mé přítelkyni nebo ne, naservírovali jednu pomluvu a drb a domněnku za druhou, z čehož si matka udělala jediný a doposud trvající pohled/názor na přítelkyni. Dochází to až tak daleko, že se má přítelkyně v práci před kolegyněmi zmíní o konkrétních věcech našeho soužití, asi tak jak se to běžně v kolektivu velké firmy a ještě navíc mezi ženskými děje, a posléze mi tyto věci matka přednese stylem “podívej se, jak tě ta tvoje pomlouvá a ponižuje“, doufajíc, že informaci ještě za tepla odnesu přítelkyni a vyvolám tak nežádoucí konfrontaci, která by potencionálně mohla vést k našemu rozchodu. Intriky a praktiky matka hrají především na mé zažité city vůči ní, ať už se jedná o vrozenou povinnost postarat se o stárnoucí matku, pomoci v domácnosti, přes vymyšlené záminky a po citové vydírání až po vyhrožování vyděděním a bůhví čím ještě. Matka si nenechá nic vysvětlit, je značně konfliktní, upoutaná na práci. Své aktivity vůči mému vztahu bere především jako snahu ochránit mě před zlem vycházejícím ze strany přítelkyně a její rodiny. Má současná přítelkyně je má druhá láska, tu první jsem ztratil za podobných okolností před 15 lety, když jsem ještě studoval a byl finančně závislý na matce. Takže stačilo uzavřít kohoutek a lásce byl konec. Stejnou chybu dvakrát neudělám. Nedokáže si připustit, že ať už se bude snažit sebevíc, její snaha bude vždy vniveč. Vztah by měl fungovat a projít si všemi svými úrovněmi, ale ne být neustále okopáván externími vlivy matky. S přítelkyní jsme si za dobu našeho vztahu prošli již mnoha úskalími, z 90% vždy zapříčiněnými snahou matky, kdy ve mne vyvolávala pocit méněcennosti, ponižovala mne před známými, kterým se pravidelně svěřuje a naslouchá jejich našeptávání – a objektivních rad si nevšímá a zavrhuje je. Došlo to bohužel až tak daleko, kdy jsem v domnění nevěry udělal věc, která posléze na nějakou dobu narušila důvěru mé přítelkyně ke mně (nejednalo se o žádné cizoložství, spíš o podlý způsob ověření si toho, zda je mi přítelkyně věrná nebo ne). S tímto jsem se přítelkyni sám přiznal. Díky tomu jsem se konečně odstěhoval z domu a od matky a žiji sám ve svém bytě. I toto jsme přešli a přes veškeré úsilí matky nás její klacky pod nohy spíše s přítelkyní sbližují, než odkopávají. Do této poradny píši proto, jelikož věci s matkou docházejí do extrémních rozměrů, nemohu se pořádně soustředit na práci, mám deprese, svým jednáním mne odkopává. Nechci tyto věci více přenášet na svou přítelkyni – má ve své práci svůj vlastní stres, a pokud nejsem v pohodě já, není v pohodě ani ona. Otázky typu “tak jak bylo dnes v kanceláři s matkou“ musím značně filtrovat a cenzurovat. Upozorňuji, že jsem za dobu trvání našeho vztahu, radikálně změnil postoj vůči životu, nenaslouchám již “zaručeně pravdivým“ informacím od své matky na adresu své přítelkyně, zbláznil bych se. Jakmile na toto téma začne, rychle to utnu. Ale poslední dobou je to hrozné. Mám obavy vůbec do toho domu chodit a přijít s matkou do kontaktu, protože žije ve svém vlastním světě, kde už nemá syna, lituje, že mne porodila, nenávidí mne... Kdyby toho všeho jen nechala a nechala ten vztah přirozeně plynout. Nic víc si nepřeji. Děkuji Vám za radu
Avatar

Odpověď odborníka:
Dobrý den. Jestli to chápu správně, řešíte otázku, jak přivést Vaši matku k tomu, aby akceptovala Váš vztah. V první řadě bych Vás chtěl podpořit v tom, co píšete v závěru, tedy, že jste se hodně změnil, nedáte na ovlivňování ani matky, ani Vašeho okolí. Také mi z Vašeho příspěvku přijde, že Váš vztah s přítelkyní je pro Vás velmi důležitý a záleží Vám a tom, aby byl pokud možno harmonický. Je otázka, zda můžete pohled Vaší matky v tuto chvíli nějak změnit. Vaše matka bude muset pochopit, že Váš vztah je pro Vás důležitý a pokud to neakceptuje, ohrozí tím Vaše vzájemné vztahy. Myslím, že o tom s ní můžete zkusit otevřeně mluvit, pokud už jste to neudělal. Smíření se s tím, že ve Vašem životě je teď někdo jiný a asi důležitější jí ovšem může trvat i delší dobu. Vaše matka by také mohla vyhledat například pomoc psychologa, který by jí s tím mohl pomoci, ale nejdřív musí dospět k tomu, že e s tím chce nějak vyrovnat. Další věcí která vtom hraje podstatnou roli je to, že spolu podnikáte, což je jistě velmi svazující. Možná je potřeba abyste mluvili i o tom, že o rozpory mohou poškodit Vaši firmu a to si nejspíš nikdo z Vás nepřeje - pak se možná bude snadněji hledat motivace k nějakému uspokojivému řešení. V případě, že se Vám to nepodaří, existuje nějaká možnost, jak se ze společné firmy vyvázat?


Zpět na seznam